Bojíte se vysvědčení?

Madlenka byla donedávna premiantka. Zhruba kolem dvanáctých narozenin s ní začala „cloumat puberta" se vším, co k tomu patří. „Doma nám od té doby odsekává, je urážlivá, zato se věčně hihňá s kamarádkami přes mobil nebo s nimi řeší blbosti přes počítač, často s nimi ,trajdá' někde venku a tváří se, že nám není nic do toho, kde a s kým zrovna byla. V pololetí měla spoustu dvojek a sotva zažehnala trojky. Teď mám hrůzu, jaké známky přinese na konci školního roku," svěřila se nám se svými obavami Marcela, která donedávna s dcerou žádné potíže neměla. A není zdaleka jediný rodič, který něco podobného zažívá.

Děti dospívají dřív a dřív začínají odhalovat jiný svět, než je rodina, pár kamarádů a škola. „Široká módní nabídka, reklama a v neposlední řadě liberální přístup většiny rodičů mají vliv na to, že hlavně zhruba kolem třinácti let se některé děti až přemrštěně zaobírají svým vzhledem, chtějí se líbit, a byť zatím spíše platonicky se začínají zajímat o příslušníky opačného pohlaví. Logicky se tak často škola posouvá na okraj jejich zájmu a mnozí rodiče žasnou nad tím, jak se jim postupně zhoršují známky. Samotným dětem, které se donedávna radovaly z každé jedničky, to je naopak v podstatě jedno," konstatuje psycholožka Lucie Kriegerová.

Potvrzuje to učitelka základní školy Dana Troufalová. „Je pravda, že kolem třinácti let už hodně dětí holduje extravaganci, vytvářejí různé party a i na dosavadních premiantech je vidět, že se jim školní výsledky zhoršují. Teď mám ,sedmáky' a některé rodiče jsem musela varovat, že vysvědčení bude v řadě případů horší než dřív," uvedla Dana Troufalová.

Rodiče by rozhodně neměli situaci podceňovat. Psycholožka Kriegerová upozorňuje na to, že mnoho učitelů má tendenci děti „škatulkovat" a jakmile se jim známky zhorší, obtížně si vydobudou zpět postavení těch úspěšnějších. Ale jak na to?

Pro rodiče, kteří dosud neměli se školní přípravou svých dětí žádné problémy, je to velký zlom. Logicky mají tendenci děti kárat, nutit k učení, zakazovat jim zábavu a podmiňovat ji zlepšením známek. Ne vždy s úspěchem.

„Z posledních třídních schůzek jsem přišla úplně šokovaná. Věděla jsem, že Róza na školu čím dál víc kašle, ale takové zhoršení jsem nečekala. Zakázala jsem jí chodit ven, dokud se nenechá z některých předmětů vyzkoušet. Ale čas doma stejně trávila před zrcadlem, barvením vlasů a chatováním s kamarádkami," stěžuje si na dceru Jana.

Podle psycholožky Kriegerové většinou nějaké scény a samotné zákazy příliš nepomáhají. „Je to fáze, kdy děti žijí okamžitými zážitky a situacemi, ještě nemají dostatečně vyvinutý smysl myslet do budoucna. Takže je na rodičích, aby zvolili vhodný typ motivace," dodává.

Jak tvrdí, lepší je děti motivovat a navrhovat nějaké oboustranné dohody. Například dovolit jim něco, co jste dosud odmítali, a podmínit to časem stráveným učením a školními výsledky. Nebo průběžně dítě z problémových předmětů zkoušet, a podle toho, jak učivo zvládají, jim poskytovat to, co si přejí, a prostor pro samostatné trávení volného času. Naopak plané bývá podle ní vysvětlování, že špatné vysvědčení ovlivní i do budoucna přístup učitelů a posléze šanci dostat se na školu, jakou by si váš potomek (nebo vy) přál.

Takže přejeme pevné nervy a držíme palce, aby vysvědčení vašeho potomka nebylo až tak velkým šokem.