Hlavní obsah

Bujné vnady do minuty? Díky korzetu

Při zvuku slova „korzet“ si mnozí představí krásný kus starodávného oděvu připomínajícího tak trochu mučící náčiní. A ono tomu v časech, kdy korzet slavil největší úspěch a žádná z dam by bez něj nevyšla ani na krok, tak bylo. A není divu, vždyť s jeho pomocí si byla schopná za pár minut vytvořit nádhernou siluetu i ne příliš obdařená žena. A i dnes ženy touží po štíhlém pase, bujném poprsí a ladných bocích, na kterých mohou muži oči nechat...

Článek

Proto se i současní módní návrháři vracejí k tomuto fenoménu – korzetu. Abychom byli víc v obraze, položili jsme pár otázek oděvní výtvarnici Janette Motyl ( www.janettemotyl.com), která si přinesla svoje zkušenosti s výrobou korzetů přímo z Paříže, kde i nyní Francouzky s oblibou sahají po tomto skvostu v odívání.

Proč jste se rozhodla právě pro korzety?

Janette Motyl: „Nevytvářím výlučně korzety, baví mě i kousky, jako jsou kostýmy, šaty a jiné části běžného šatníku každé ženy, ale korzet je výzvou – je to v podstatě šperk, vyžaduje maximální preciznost ve střihu, šití, zdobení a v neposlední řadě ve výběru kostic a jiných důležitých technologických postupů. Nesmí se připustit ani jedna chyba, bylo by ji totiž ve finále vidět a zkazilo by to celkový dojem a zničilo hodnotu celé práce. Právě proto mám korzety opravdu ráda."

Korzet působí velmi žensky

A co nositelnost korzetů. Nejsou příliš nepohodlné?

Janette Motyl:„Všechno závisí na kvalitě, pokud máte korzet šitý na míru, tak byste v ideálním případě neměly mít pocit, že vás někde tlačí anebo dokonce způsobuje bolest. Korzet na míru by měl sedět jako ,druhá kůže'. Vždy má rezervu v možnosti utažení na žádaný obvod, každá žena umí sama posoudit, do jaké míry si korzet nejen dokáže utáhnout, ale také bude schopná v něm i nějaký čas vydržet. To je věc cviku. Podle mých zkušeností se zákaznicemi vím, že mnohé si zpočátku nevěří, až do momentu, kdy se do korzetu poprvé oblečou. Potom od sebe nedokážou odtrhnout oči a nechce se jim věřit, že se v korzetu mohou cítit tak pohodlně a přitom vypadat o hodně štíhleji, přitažlivěji a ženštěji."

Určitě je to poměrně nákladná záležitost, myslíte, že to stojí za to?

Janette Motyl:„Samozřejmě, výroba korzetu je náročný proces, nejde to urychlit ani šetřit na materiálech, jinak by se rapidně snížila kvalita. Skutečný korzet má být funkční a musí vydržet roky. Při správné údržbě si dovolím tvrdit, že se může doslova dědit z matky na dceru. A to si dáma kupuje. Když si koupíte něco, co někdo nazývá korzetem a stojí to pár stovek, tak vám s jistotou povím, že to ani náhodou není korzet, bohužel. Cena se vždy odvíjí od toho, co očekáváte a co má korzet splnit, ale vždy to stojí řádově několik tisíc. A na otázku, zda to stojí za to, mám jedinou odpověď – určitě ano. Díky němu získáte v momentě postavu, o jaké jste snily. Každá žena touží být krásná, ať už na plese, na vlastní svatbě anebo ve všední den, který nemá být zas tak všední – a někdy bohužel ani cvičení nepomáhá k vysněným tvarům…"

Jak jsme už zmiňovali, žila jste nějakou dobu v Paříži. Můžete nám říct, jak se Francouzky stavějí ke korzetům a v čem se liší od našich žen?

Janette Motyl: „Francouzky jsou opravdu takové, jak se o nich říká. Mohou být oblečené úplně jednoduše, ale téměř vždy to má styl. Díváte se na ně a vidíte, že dbají na detaily – od způsobu vázání šálu, doplňky, až po výběr tvaru balerínek – a tam je skrytá francouzská rafinovanost. Co se korzetů týče, tak tam jsou doslova kultovní záležitostí. V Paříži existují butiky, které se zaměřují výhradně na korzety a mají svoji stálou klientelu. Co je možná trochu pikantní, velkou popularitu tam zažívají i mužské korzety, které se vzhledově podobají třeba pánské vestě, ale plní funkci korzetu a opravdu nepůsobí vůbec zženštile. Pokud má pán trochu plnější bříško, tak právě takováto korzetová vesta může posloužit jako první pomoc při nějaké důležité události."

Můžete nám říct, v čem se liší dnešní korzet od toho středověkého?

Janette Motyl:„V první řadě korzet v dávných dobách patřil ke speciálnímu spodnímu prádlu, podobně jako byla konstrukce krinolíny, kdežto ten dnešní funguje skoro výhradně jako součást večerní toalety nebo denního oblečení. Další velký rozdíl je i v materiálech výztuže, ve středověku se používaly rybí kostice a ocelové výztuže, které byly nesmírně nepohodlné, a dámy v nich doslova trpěly. Dnešní žena žije úplně jinak, je aktivní a určitě není její jedinou úlohou líbit se, proto se i korzety přizpůsobily požadavkům současných žen. Pracuje se sice stále i s ocelí, ale jsou to lehké materiály, princip zlisované pružiny, která poskytuje dostatečnou možnost pohybu a pohodlného nošení. Také plastové kostice respektují tělo. Já osobně upřednostňuji kombinaci těchto materiálů v místech vystavených větším požadavkům a zpevnění nebo ohybů. V každém případě kvalita výztuže je základ funkčního korzetu."

Související témata:

Načítám