Článek
Doma za oknem už je sice předpěstování v plném proudu, ale ven na záhony může jít na začátku března zatím jen to nejodolnější. Proto nic neuspěchejte. Myslete na to, že půda se ohřívá pomaleji než vzduch, a když v noci teploty ještě padají k nule, je lepší počkat. Správné načasování na začátku sezony totiž rozhoduje o tom, zda rostliny dobře zakoření, nebo je první mrazík zničí.
Kdy začít s jarním výsevem
Předjaří patří hlavně předpěstování. Přímý výsev a výsadba do půdy má smysl až ve chvíli, kdy zem rozmrzne, není přemokřená a při promnutí mezi prsty se drobí. To je signál, že kořeny budou mít dostatek vzduchu a nezačnou zahnívat. A pohled na teploměr by měl ukazovat ideálně plusové hodnoty.
Co už může ven: špenát, hrášek i mrkev
Jakmile se půda drží nad bodem mrazu, můžete začít s výsevem otužilých a odolných druhů. Mezi ně patří třeba špenát, hrášek, mrkev, petržel, ředkvičky, jarní cibulka, mangold nebo kapusta. Tyto plodiny zvládají nižší teploty a krátkodobé ochlazení je obvykle nepoškodí. Nesmí být ale příliš dramatické ani příliš dlouhé.
S čím počkat do května: rajčata i cukety
Naopak teplomilné druhy, tedy rajčata, papriky, okurky, cukety či dýně, ven nepatří, počkejte s nimi na dobu, kdy už nehrozí mrazy, tedy většinou až po polovině května. Předčasná výsadba může znamenat ztrátu celé sadby, protože i krátký pokles teplot pod nulu je pro ně fatální.
Na vysévání do země je většinou dost času, hlavně pokud jde o na mráz citlivé druhyFoto: sergey kolesnikov, Shutterstock.com
Kam výsevy a sazenice umístit
Správné umístění výrazně ovlivní úspěch jarní výsadby, takže to dobře promyslete. Co vzít v úvahu?
- Předpěstované sazenice potřebují světlo, ale ne prudké polední slunce. Ideální je světlý parapet nebo skleník.
- Pařeniště poskytne stabilnější teplotu a chrání před větrem; hodí se pro rané ředkvičky, saláty či špenát.
- Skleník umožňuje začít se zeleninou dřív, ale je nutné pravidelně větrat, aby se rostliny nepřehřívaly.
- Zeleninové záhony připravte před výsevem prokypřením a přidáním kompostu, aby byla půda jemná a dobře provzdušněná.
Jak ochránit zeleninu při návratu mrazů
Jarní počasí je nevyzpytatelné a mrazíky se mohou objevit i v dubnu. Proto se vyplatí mít připravené jednoduché pomůcky, které dokážou zachránit celou úrodu. U ovocných stromů je ochrana složitější, protože mráz může poškodit květy. U zeleniny však často stačí jednoduché zakrytí, které zabrání nejhorším škodám.
- Netkaná textilie, kterou lze hodit přes záhony na noc a ráno zase sundat, udrží teplo a propouští světlo i vlhkost.
- Bublinková fólie pomáhá izolovat pařeniště a skleníky, kde stabilizuje teplotu.
- Jednotlivé sazenice ochrání i provizorní kryty z květináčů, přepravek nebo plastových boxů.
- Mulčování nebo přihrnutí zeminy ke kořenům pomáhá udržet teplotu půdy a chrání kořenový systém.
Sazenice nejprve otužujte
A co když se teploty stále střídají? Pokračujte v předpěstování. Stačí běžné domácí nádoby, kvalitní substrát a pravidelná zálivka. Sazenice postupně otužujte – přes den je dávejte ven, ale na noc vracejte do tepla. Díky tomu budou připravené na přesazení v době, kdy už nehrozí mrazy.
