Zahrádkářská sezona začala. Vysévejte a předpěstujte budoucí radost i úrodu, ušetříte!

Chystáte se na novou sezonu na zahrádce a hodláte si sazenice předpěstovat ze semínek? Nejdůležitější je si předem promyslet, co letos budete pěstovat. Vše už se dá sice koupit, ale ta radost, že své rostlinky zvládnete vypěstovat od semínka po úrodu, je k nezaplacení!

Možná také máte doma krabici nebo šuplík plný semínek, která jste nakoupili, aniž jste přesně věděli, jestli onen druh vlastně chcete pěstovat. I když byla ve slevě, stejně to byly vyhozené peníze. Letos to udělejte jinak: vyložte si na stůl všechny balíčky semínek a pokud nejsou letitá a tím pádem bez záruky, že vzejdou (jak poznat, že stará semínka ještě vyklíčí?), naplánujte si jejich předpěstování či vysetí.

Tomu se říká zahrádkářský rozvrh – tedy plán, kam na zahradě se jaké druhy hodí, na které konkrétní záhony nebo do jakých nádob či truhlíků budou nejlepší. Na to je nutné znát, jaké podmínky vybrané druhy vyžadují. A jestli vám není takhle přesný plán vlastní, uděláte si alespoň představu, co všechno už máte a nemusíte kupovat.

V popisu na obalu semínek najdete i jasné pokyny, kdy, kam a jak semínka vysít nebo nechat vyklíčit. Nepoužívejte na to zeminu ze záhonu, ve které mohou být škůdci a plísně, ale nejlépe substrát pro výsev a množení, který obsahuje správný poměr živin a můžete si ho namíchat i sami. Využít lze také speciální rašelinové jiffy či pody – po namočení se nafouknou a semínka se do nich vloží. A co všechno lze v únoru vysévat, pokud už máte semínka i substrát?

RANÝ SALÁT: Semínka vložte zhruba 0,5–1 cm hluboko do substrátu a udržujte je v teplotě kolem 25 °C. Pak už je stačí jen pikýrovat (přepíchat) a sazeničky mohou růst. Ideální čas pikýrování je, když jim vzejdou první dva pravé lístky.

KOŠŤÁLOVÁ ZELENINA: Postup je stejný jako u salátu, jen pikýrujte až když budou mít tři lístky. U kedluben pozor, abyste je při pikýrování nikdy nedali do substrátu níž, než byly při klíčení: nemusela by se jim pak vytvořit bulva, kvůli které je pěstujete.

RAJČATA A PAPRIKY: Vysévejte od poloviny února do výsevního substrátu do hloubky asi 0,5 cm a asi 2 cm od sebe. Potřebují teplo kolem 25 °C a dostatek světla. Sazeničky po vytvoření pravých lístků přesaďte každou do svého květináčku, do zahrady mohou až od poloviny května, podle aktuálního počasí. Při manipulaci se sazeničkami buďte kvůli jejich křehkosti velmi opatrní.

>>> Jak předpěstovat rajčata krok za krokem?

CIBULE: Semínka se vysévají od začátku března zhruba do poloviny dubna rovnou do záhonu. Podmínkou je, aby byla půda teplá minimálně 5 °C. Udělejte si řádky hluboké asi 2 cm a vzdálené od sebe asi 25 cm. Do nich semínka vysejte. Cibule potřebuje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Až vzejde, je třeba ji protrhat, aby mezi jednotlivými rostlinkami bylo kolem 10 cm prostoru.

V únoru a začátkem března lze vysévat celer, který má dlouhou vegetační dobu, lilek, jemuž se díky jeho teplomilnosti velmi daří ve skleníku, nebo třeba chřest a rané druhy ředkviček a mrkve.

Už nyní můžete začít pracovat také na své bylinkové zahrádce. Vlastnoručně vypěstované bylinky bývají chutnější a vzhledem k ceně sazeniček vyjdou i mnohem levněji. Předpěstovat si lze oblíbenou levanduli, pažitku, rozmarýn, šalvěj, tymián a také třeba mák.

Právě únor je ideální i na předpěstování kvetoucích rostlin. I ten je dobré naplánovat včas, aby sazeničky měly potřebnou velikost a mohly dřív i kvést. Samozřejmě i tady záleží na počasí a na tom, jaké podmínky který druh vyžaduje. Mezi nejoblíbenější patří lobelky, floxy (neboli plaménky), astry, hvozdíky, petúnie, pelargonie, kopretiny nebo nekvetoucí, ale stejně pestré okrasné kopřivy. Předpěstovat si také můžete oba slézy: přeslenitý i lesní. Právě v případě letniček do truhlíku je úspora docela zásadní, takže se vyplatí do toho pustit!

Jak nachystat zeleninové záhony: Hnojte jen opatrně a připravte si tři tratě