Článek
Po sklizni rajčat, cibule nebo raných brambor zůstává v zahradě mnoho volného místa. Nechat záhon ladem by byla škoda – půda se může zbytečně vyčerpat nebo zaplevelit. Když vysejete či vysadíte další druhy, získáte čerstvou zeleninu na podzim a v zimě a zároveň podpoříte výživu půdy a zabráníte růstu plevelů. Zelenina s krátkou vegetační dobou se dá sklidit ještě před příchodem mrazů, některé druhy dokonce přezimují a zjara poslouží jako vítaná vitaminová injekce.
Další výhodou je i to, že se podzimní úroda často obejde bez intenzivní péče – méně plevelů, nižší tlak škůdců a většinou také dostatek přirozené vláhy. To vše znamená, že práce na podzimních záhonech bývá méně náročná než na jaře.
Podzimní pěstování zeleniny
I v září a říjnu můžete zasít zeleninu, která vás potěší chutí i vitalitou. Stačí myslet na to, že podzimní pěstování má svá specifika a podmínky se zásadně liší od jarních. Zatímco na jaře bojujete s chladem, na podzim může být půda stále teplá a lépe drží vláhu. To sice prospívá klíčení, ale při příliš hustém výsevu se snadno objevují hniloby a plísně. Je proto vhodné dbát na dostatečné rozestupy a nepodcenit prosvětlení porostu.
Důležitá je i délka vegetace. Vybírejte jen takové druhy a odrůdy, které stihnou dorůst ještě před příchodem prvních silnějších mrazů.
I když podzim obvykle přináší víc vlhkosti než jaro, je třeba pravidelně kontrolovat půdu a podle potřeby zalévat. Vhod přijde také jednoduchá ochrana proti chladu – lehká netkaná textilie dokáže prodloužit vegetační dobu o několik týdnů a zajistit, že si čerstvé plody své zahrádky užijete déle.
Co se dá vysévat a vysazovat na podzim
- Ředkvičky a ředkve: rychle rostou, dobře klíčí i v chladnější půdě a dají se sklízet během několika týdnů. Na rozdíl od jarního výsevu nehrozí tak rychlé vybíhání do květu.
- Špenát: snáší nižší teploty, a pokud ho vysejete v září, můžete sklízet mladé listy ještě na podzim. Při pozdějším výsevu často přezimuje a poskytne ranou jarní úrodu.
- Rukola: rychle klíčí, daří se jí i při kratším dni. Listy mají výraznější chuť a v chladnějším období jsou křehčí.
- Polníček: klasika pro zimní a jarní sklizeň. Sazený či vysetý na podzim vytvoří hustý zelený koberec, který snadno přezimuje.
- Saláty určené k přezimování: existují speciální odrůdy, které snášejí mráz a na jaře pokračují v růstu.
Podzimní zelenina svědčí i záhonům: podpoří výživu půdy a zabrání růstu plevelůFoto: Medvedeva Oxana, Shutterstock.com
Rozdíly oproti jarní výsadbě
Na jaře musíte čekat, až se půda prohřeje a dny prodlouží, což zpomaluje klíčení. Na podzim je ale situace opačná: půda je teplá, dny se krátí a rostliny mají méně světla. Proto se vyplatí vybírat druhy, které jsou tolerantní ke kratšímu dni a rychle rostou. Zatímco jarní ředkvičky mohou snadno vykvést při prvních vedrech, ty podzimní rostou klidněji a často mají i lepší chuť.
U listové zeleniny navíc hraje roli i mráz: špenát nebo polníček po přejití prvních chladů získávají sladší, jemnější chuť. Naopak některé saláty či rukola se při příliš velkých mrazech znehodnotí, proto je dobré sklízet je průběžně a část výsevu chránit textilií či pařeništěm.
Podzimní sklizeň jako odměna i investice
Zasít nebo vysadit na podzim se vyplatí nejen kvůli čerstvé úrodě. Zelené listy chrání půdu před vyplavováním živin a zároveň ji na jaře probouzejí k životu. Mnohé druhy, které přezimují, vám zaručí brzký přísun vitaminů, kdy je čerstvá zelenina jinak vzácná.
