Hlavní obsah

Čekám druhé dítě. A prvorozené ho už teď nenávidí!

Foto: Thinkstock

Jak se zachová prvorozené dítě při zprávě o těhotenství maminky, není až tak jisté

Zlatíčko, budeš mít sestřičku nebo bratříčka! Tahle věta vyvolává u většiny dětí nadšení. Jenže co když je reakce prvorozeného dítka zcela opačná? Co když se na sourozence vůbec netěší?

Článek

Naší čtenářce Aleně je devětatřicet let a s manželem má již šestiletou dcerku Klárku. Před nedávnem Alena zjistila, že je opět těhotná. „S manželem jsme druhé dítě chtěli, takže jsme měli velkou radost. Nemohli jsme se dočkat, až tu novinu oznámíme Klárce, její reakce nás ale naprosto zpražila,“ vypráví Alena. Její dcerka totiž nadšení rodičů vůbec nesdílela. „Byla vyloženě naštvaná. Prý žádného sourozence nechce, že prý to bude jen malé ukřičené mimino, že neví, proč by se měla radovat a podobně,“ popisuje Alena.

Ta  si nejdřív myslela, že jde jen o překotnou reakci a brzy se začne Klárka na miminko těšit. „Ale je to pořád stejné, jsem z toho nešťastná, snažím se s ní o tom mluvit, ale ignoruje mě. Jednou mi dokonce řekla, že se jí nikdo nezeptal, zda chce či nechce sourozence, a že to podle ní není fér,“ vzdychá Alena. Podle odborníků sice není taková reakce u prvorozených dětí obvyklá, přesto je vcelku pochopitelná. Dítě se jednoduše bojí, že přijde o své výsostné postavení!

Foto: Thinkstock

Pro dítě znamená příchod sourozence obrovskou změnu

Má strach z konkurence

Ať už je reakce prvorozeného dítka jakákoli, vždy pro něj narození dalšího dítěte znamená velkou změnu. A některé děti tuto situaci bohužel vnímají jako vlastní ohrožení. „Prvorozené dítě je zvyklé, že je jediným dítětem v rodině, má tak veškerá dětská privilegia a rodiče jen pro sebe, sourozence proto logicky vnímá jako konkurenci. Někdo to přirovnává k tomu, jako by manžel jednoho dne řekl ,miláčku, bude tu s námi bydlet ještě další žena, a já věřím, že ji budeš mít ráda',“ vysvětluje psycholožka Anita Michajluková z Centra zvyšování psychické odolnosti.

Negativní reakce se objevuje spíš v rodinách, kde se možnost mít, či nemít druhé dítě, hodně řeší. Je možné, že dítě nechtěně vyslechlo třeba nějakou rodičovskou debatu, ze které usoudilo, že další dítě znamená hrozbu. Mohlo zaslechnout třeba následující útržky rozhovorů:

  • Uživíme druhé dítě? – To si může malé dítě vyložit tak, že kvůli sourozenci bude rodina trpět nedostatkem, nebudou penízky na hračky, bonbonky a podobně.
  • Vejdeme se sem? – Opět se může dítě bát toho, že třeba nebude mít dostatek místa pro sebe, že kvůli miminku přijde o svůj prostor
  • Zvládneš obě děti, budeme na ně mít dostatek času? – Tady může prvorozené dítko dostat strach z toho, že veškerou pozornost a čas rodičů spolkne sourozenec.

Naopak tam, kde je od počátku jasné, že rodiče touží po více dětech, nebývá problém. „Ve chvíli, kdy to není téma k diskusi, kdy rodiče počítají s tím, že dětí bude víc, většinou k tomu tak přistupují i děti,“ upřesňuje psycholožka Danuše Jandourková.

Tip redakce:Koneckonců i muži leckdy na informaci o těhotenství partnerky reagují podivně. Dočtete se o tom v článku Zklamání! Konečně těhotná, ale on se neraduje.

Foto: Thinkstock

Představy o budoucnosti s novým sourozencem mohou být důvodem k depresi prvorozeného dítěte

Najděte zdroj úzkosti

K negativním reakcím mají sklon především úzkostné děti. „Jsou děti, které obecně nemají moc tendenci věci řešit a jednoduše se přizpůsobí. Jiné jsou úzkostné a vše nové vnímají jako nebezpečné,“ potvrzuje Anita Michajluková. Podle ní je dobré nechat dítěti chvíli čas, aby informaci zpracovalo. Pokud ale jeho zlost přetrvává, je třeba zjistit, čeho přesně se bojí. „Pátrala bych, jak moc si je jisto vazbou k rodičům, zda se v tomto směru necítí nejisté a v ohrožení,“ radí Anita Michajluková.

Žádné velké výstupy ale nejsou vhodné. Ideální je chovat se normálně, protože jen tak může dítě pochopit, že příchod sourozence je zcela běžná věc. „Určitě je dobré se dítěti věnovat, zajímat se o něj, podnikat společně věci, které je baví, a podobně,“ dodává Danuše Jandourková.

Je to vaše rozhodnutí, ne dítěte

Jednu věc ale mějte vždy na paměti! To, zda se rodina rozroste, či nikoli, je vždy jen a jen rozhodnutím rodičů. „Tohle není něco, co by měly rozhodovat děti,“ tvrdí Anita Michajluková. A Danuše Jandourková s ní souhlasí. „Přece nebude šestileté dítě rozhodovat, zda budete mít další děti. Když už se to stane, můžete s ním mluvit o tom, jak se cítí, a ujistit ho, že ho budete mít pořád stejně rádi,“ dodává.

Pokud by ale odpor prvorozeného dítěte vůči sourozenci pokračoval, objevily se například naschvály, či dokonce pokusy miminku ublížit, je čas vyhledat psychologa!

Tip redakce:Ale pozor, láska není automatická, dočtete se o tom v článku Místo sourozenecké lásky nenávist!.

Jak informaci o příchodu sourozence přijaly vaše děti?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama