Chci dítě, ale není s kým!

„Jsem z Prahy. Vystudovala jsem zde přírodní vědy, udělala si dokonce doktorát a v šestadvaceti spokojeně školní lavice opustila. Ne že bych během studií žila jako světice, to zas ne! Měla jsem několik vztahů, ve které jsem věřila, že by mohly být těmi na celý život. Jenže pokaždé se to zvrtlo a nakonec jsem zůstala sama. Popravdě řečeno, až do svých třiceti let jsem se nestálostí partnerských vztahů nijak nezabývala. Škoda že to nevyšlo. Ale on se najde někdo lepší, utěšovala jsem se po každém rozchodu. Nezažívala jsem žádné ultrakrátké vztahy. Většinou měly trvání dva až tři roky. Nyní jsem sama už druhým rokem. Jednak proto, že jsem do nového vztahu tentokrát nespěchala a nechtěla se opět spálit, a jednak i z toho důvodu, že nemohu narazit na nikoho slušného. Na někoho, kdo by byl alespoň trochu na úrovni. Začínám mít pocit, že všichni slušní pánové v mém věku jsou zadaní. Situace je to ale zoufalá. Vzhledem ke svému věku bych měla co nejdříve pomýšlet na miminko. Rodit první dítě po pětatřicítce je už hodně riskantní. Po fyzické stránce to ženu velmi vyčerpá a mnoho porodů musí proběhnout císařským řezem nebo dokonce předčasně. A to já nechci.

Stejně tak se vyplatí započít miminko dříve i z psychického hlediska. Nechtěla bych, aby, až povedu dítko do školy, na něho spolužáci pokřikovali, že ho vodí babička. Jistě, vím, že to zní teď trochu přehnaně, ale vím o případech, kde se tomu tak stalo.

Vím, že existuje možnost umělého oplodnění, ale do toho se mi nechce. Přála bych si pro dítě skutečného tatínka a skutečnou rodinu. Adoptovat miminko z dětského domova je sice také záslužná činnost, ale obávám se, že mě by toto řešení zcela nenaplnilo.

Je trýznivé čekat, zda se neobjeví ten pravý.“

S problémem, jako má Katka, se potýká nemálo žen. Podle lékařů je ženské tělo na mateřství a první porod nejlépe připraveno ve věku okolo pětadvaceti let. Žena je v této době již dospělá, má pravidelné ovulační cykly a nachází se na vrcholu fyzických sil.

S rostoucím věkem se rizika komplikací v těhotenství zvyšují. Klesá zejména kvalita vajíček a stoupá riziko chromozomálních vad plodu. „S rostoucím věkem, klesá úspěšnost oplodnění. Vajíčka jsou méně kvalitní. A pokud se už otěhotnět podaří, je zde stále riziko, že plod nemusí být v pořádku," říká gynekoložka Petra Kunderová. A dodává, že při těhotenství nad pětatřicet let se již automaticky provádí odběr plodové vody.

Pozdější těhotenství má ale i své výhody. Především pár dokáže dítě lépe ekonomicky zajistit a oba rodiče k výchově přistupují ve vyšším věku zodpovědněji.

Co byste poradila ženám, které ve vysokém věku marně hledají partnera a tatínka pro své miminko? Pište na info@prozeny.cz