Hlavní obsah

Chorobná žárlivost

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Napište nám svůj příběh ...spolu a o všem!Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Reklama

Před sedmi lety jsem se vdala do Itálie. Zpočátku to vypadalo, jako že je to přirozené, že manžel prostě nesnese, aby se na mě někdo díval, aby se mnou někdo mluvil. Jenže stále se to stupňovalo a prostě ve všem, a to i v kamarádkách, začal vidět soka a někoho, kdo mu manželku bere.

Článek

Dal mě špehovat, kontroloval maily, telefony... volal potom na čísla, která jsem volala, a podobně. Začalo mi to tak strašně vadit, že mi nevěří, že mě stále podezřívá, že se to samozřejmě projevilo i ve vztahu. Cítila jsem se omezená, nesvobodná. Když nic špatného neprovádíte a manžel vám stále vnucuje, že jste stejně byla někde s chlapem, tak to prostě jednou uděláte a zjistíte, jak se najednou cítíte lépe. Nejhorší je, že pokud někam jedete pracovně, jste vytížení a nemáte náladu na sex, on ho po vás vyžaduje, abyste náhodou místo práce nebyla někde s nějakým mužem, neměla chutě apod. Tak se vám postupně chorobná žárlivost a vynucený sex tak zprotiví, že nezbývá než z manželství odejít, protože dochází k nesmyslným hádkám, které jsou vyprovokovány žárlivostí. Stejně mu to nevymluvíte, má stále svůj názor a je přesvědčený, že i když se nic nestalo, stejně se mohlo stát. Buď dochází k tiché domácnosti nebo v horším případě k řevu a násilí.

Nedá se to a ten chlap se nezmění. Opravdu je to asi nedostatkem sebevědomí a ten chlap si ho musí dokazovat tím, že žárlí a řve. Když jsem odešla, po pár měsících si našel mladou cizinku bez domova, která je vděčná za byt a dělá mu, na co si pomyslí... Zatím, protože nemá byt ani práci a je doma, a zatím na ni možná nežárlí, ale jen se naučí jazyk a bude chtít jít pracovat nebo bude samostatnější, bude zase žárlit. Možná ne, protože momentálně si potřeboval dokázat, že on přece na to má... Ale za jakou cenu? Zatím má doma služku...

Reklama

Související témata:

Načítám