Co by muži dělali, kdyby jim narostla ňadra?

Prsa malá, velká, přírodní či umělá. Všechna jsou magická! A nemálo mužů by si bez nich nedokázalo představit život. A to i v případě, že patří mezi tak zvané dolňáky a horní polovinu těla nijak zvlášť neprotežují. A teď si představte jeden hovor do kouzelného sluchátka… Čáry, máry, a mužům narostla jejich oblíbená „hračka“ taky! Co teď?

„Mít prsa, tak normálně umývám každý týden okna. Hezky v bílém průsvitném tričku, které by se sem tam namočilo, aby skrz něj bylo vidět naprosto všechno! Užíval bych si ty šokované pohledy, a nakonec by došlo i na moji oblíbenou představu. Vytáhnul bych si tričko až k bradě, přitisknul ňadra na sklo a kolemjdoucím ukázal gesto vítězství. Ježíš, to bych si užíval,“ zasněně se svěřil třiatřicetiletý dispečer Luboš, který s odpovědí neváhal ani vteřinu! On snad o tom už někdy přemýšlel!

„No, nevím, jestli je to publikovatelné, ale kromě neustálého mačkání a hnětení prsou bych s nimi dělal i jiné psí kusy, na které ženy nemají odvahu! Ještě jsem nezažil, aby milenka brala svůj hrudník jako příležitost k zábavě, což je škoda. Osobně bych si bradavky pomaloval červenou rtěnkou, nebo ji půjčil partnerovi, ať se vyřádí, pak se pokusil hrudník obtisknout na papír, něco si jím namalovat, zablbnout si. Ženské tohle nikdy ani nenapadne,“ myslí si čtyřicetiletý architekt Hugo.

„Být ženou nebo mít úžasná ňadra, tak od nich neodlepím oči ani ruce. Vyzkoušel bych všechny ty vychytávky, které se prodávají v erotických obchodech od střapců, vaukových přísavek, nalepovacích srdíček přes podprsenky bez košíčků po závažíčka a svorky. Provokoval bych s tím, užíval bych si to a byl hrdý! Ehm, ale to snad dělají i ženy, ne?“ ptá se osmadvacetiletý obchodní zástupce Jáchym. Podle něj by dámy měly využít toho, že mají „něco navíc“.

„I když mě otázka zaskočila a několik vteřin jsem nevěděl, jak na ni odpovědět, teď to vidím tak, že mít prsa, chodím zásadně bez podprsenky a pohupuju… Že by mi na ně všichni civěli? No a co? Poloprůsvitné tričko, obrysy bradavek, ta možnost kdykoli si je pohladit či podrbat. Hele, na co si ty ženské vlastně stěžují?“ ptá se policista Pavel.

Nyní čerstvý třicátník by jistě zapomněl na všechny rozkoše například při kojení potomka. A o čase stráveném krémováním kvůli striím a povadlosti nemluvě!

„Vůbec bych se nestyděl na ňadrech vydělávat. Obsluha nahoře bez, co sáhnutí, to kilčo do kapsy. Natřásal bych se jako pávice a věnoval čas nějaké té péči o ně. Vždyť komu by vadilo mazat je? Mně určitě ne, problém vidím akorát u posilování, aby ta kůzlátka zůstala pěkná co nejdéle. Cvičení zrovna není můj největší koníček. Ale co bych pro prsa neudělal, že?“ usmívá se Ivan, čtyřiatřicetiletý řidič z povolání. Hm, zatím to je jen o rozkoších! Myslí ti muži taky prakticky? Moc ne, ovšem výjimky se přece jen najdou!

„Mít prsa? Konečně by mně měl kdo držet vychlazené pivko! Hezky bych se rozvalil na gauč, zabořil lahvinku mezi ty dva kopce a nehnul se od ovladače! Takhle podle mne vypadá ráj na zemi,“ zasněně uvažuje osmatřicetiletý Marcel, vedoucí hypermarketu.

Tak co myslíte, vědí vůbec muži, co to obnáší, když máte prsa, nebo jsou tito pánové zcela „mimo mísu“?