Článek
Také si děláte starosti, že vaše dítě nejí dost? Snažíte se ho různými úskoky přimět, aby otevřelo pusu a vy mu tam – šup! – mohli propašovat lžíci kaše? Slibujete dokonce odměnu za to, když nunátko ráčí spolknout pár lžiček zeleniny? To všechno je špatně. Z jídla se tak stane nástroj mocenského boje, který se dítě brzy naučí zneužívat.
Nebojte, hlady neumře
„Rodiče mají někdy strach, že když dítě nebude pořádně jíst, tak neporoste a bude nemocné. S výjimkou období adolescence jsou však tyto obavy zcela bezpředmětné. V našich podmínkách žádné zdravé dítě hlady neumře. Když bude mít hlad, tak si řekne. Větší problém vzniká z toho, že se kolem jídla vytváří zvláštní atmosféra, která může dítě dovést k tomu, že jídlo nevědomky využívá jako nástroj vydírání dospělých,“ vysvětluje dětský psycholog Václav Mertin.
Jídlo by nemělo být středobodem rodinného života, něčím, co se denně řeší a kolem čeho probíhají hádky a boje. Právě tady je často základ budoucích poruch příjmu potravy. Nepřiměřeným zájmem nebo dokonce nátlakem můžete v dítěti vyvolat pocity viny nebo odpor k jídlu – a přitom úplně zbytečně. Jak tedy postupovat, abyste v dítěti vypěstovali k jídlu zdravý vztah?
Rada odborníků zní: Pokud dítě bojkotuje oběd, který jste mu uvařili, netlačte na ně, že ho musí sníst. V našich podmínkách už děti na hlad neumírají!Foto: Thinkstock
Respektujte signály dítěte, že má dost. Už miminko to umí dát dostatečně zřetelně najevo – odvrací hlavu, odstrkuje lahvičku, nebo dokonce vyrazí lžíci z máminy ruky. Prostě víc nechce a nepotřebuje a je jedno, jestli se shoduje s tabulkami na obalu dětské kaše nebo ne. Pokud dlouhodobě neztrácí na váze, je to v pořádku.
Na talíř mu naložte jen tolik, kolik si řekne. Pokud mu „dopřejete“ víc, nemůžete pak po něm chtít, aby všechno dojedlo! Odborníci radí dát dítěti spíš o něco méně, než kolik předpokládáte, že skutečně sní – raději ať si přidá, než aby sedělo nad vystydlými zbytky. I tak se někdy může stát, že dítě přecení své síly. Pokud se to stane výjimečně, nedělejte z toho vědu a necpěte do něj poslední sousta násilím. Dejte mu ale jasně najevo, že to není správné a že se jídlem neplýtvá. A na moučník může pro tentokrát zapomenout.
Nechce jíst vůbec? Nevadí. Občasný půst je zdravý. Pokud dítě nechce sníst oběd, klidně ho nechte být, však do svačiny nebo do večeře vyhladoví. V mezidobí ovšem pochopitelně nepřipadají v úvahu žádné sušenky nebo zmrzlina. Někdy se rodiče ze samé starosti uchylují ke krmení za běhu a mimochodem (jen dítě otevře pusu, už mu v ní přistane sousto banánu nebo piškot). Tak mu nikdy nenechají pocítit skutečný, přirozený hlad.
Pokud odmítá jablko v této podobě, můžete z něj udělat pyré nebo rovnou i s jiným ovocem připravit v odšťavňovači čerstvý džusFoto: Thinkstock
Více jídla neznamená více lásky. Neberte jídlo příliš osobně. Když dítě nechce sníst vámi uvařenou polívčičku, neznamená to, že odmítá vás a vaši péči. Nejste mizerná kuchařka ani špatná matka, pokud vašemu dítěti stačí menší porce než jeho vrstevníkům. Některé dítě jí jako vrabeček, a přitom docela dobře prospívá.
U jídla se mluví! Společné jídlo je ta nejlepší příležitost, kdy posedět, probrat denní události a společně se zasmát. „Rozhovor při jídle zlepšuje pohodu, což prospívá trávení,“ připomíná psycholog Pavel Říčan. Dodává ale, že nepříjemná témata jsou u jídla tabu. Společná večeře určitě není ta správná doba na řešení denních prohřešků a školních poznámek.
Jak je to u vás, zažili jste boje kolem jídla?
