Hlavní obsah

Deník samoživitelky: Stěhování jsem zvládla, virózu ne

Foto: Lisa-S, Shutterstock.com

Ilustrační foto

středa 16:00

Tenhle týden se nesl ve znamení velkých změn. My se totiž stěhovali. Jenže ne všichni a natrvalo a starší syn si bude muset přes týden poradit beze mě. Ale vezmu to od začátku...

Článek

Renáta je samoživitelka. Žije se dvěma syny, Vojtou (17) a Kubíčkem (7) v malém městě na severu Čech. Má ještě starší dva, Marko (28) je dospělý a Štěpán (18) žije u svého biologického otce nedaleko. Aby toho nebylo málo, nejmladší syn trpí hematologicko-onkologickým syndromem. A nedávno mu potvrdili ještě Aspergerův syndrom. Jak vypadá takový běžný týden matky samoživitelky? Renáta se s námi bude pravidelně dělit o svůj deníček.

Díky jedné hodné paní jsem dostala nabídku bydlet přes týden s Kubíčkem za dobrou cenu přímo v lokalitě jeho speciální MŠ. Finančně to vyjde stejně jako dojíždění, ale ušetříme čas a Kubíček nebude unavený z brzkého vstávání. Budeme tam od pondělí do pátku, na víkendy pojedeme vždy domů za Vojtou. Na internetu se mi povedlo sehnat nábytek i vybavení do bytu buď za odvoz či za minimální částku. Jak je člověk vděčný za starého pojízdného veterána! Vše si s ním vyzvednu a odvezu sama, je to zkrátka náš velký pomocník.

O víkendu připravuju pro Vojtu jídlo na celý týden. Zavařuji a vařím tak, aby měl denně teplé jídlo, které jen ohřeje a je hotovo. Sehnala jsem čerstvá játra ve slevě. Udělala jsme z nich dvacet skleniček domácí paštiky. Ještě paštiku z kuřecích stehen a základ v lednici je hotový. V neděli jsem mu ještě napekla bábovku a perník, které miluje.

Máme takovou dohodu. Kdyby cokoliv potřeboval nebo se něco stalo, sedneme do auta a přijedeme. Ale když jsme byli měsíc v lázních, zvládal to na jedničku. Bylo domluveno, že může kdykoliv dojet k otci nebo k babičce, všichni jsou nedaleko, ale nevyužil toho, a dokonce si i sám vařil, i když nemusel! Posílal nám fotky. A když jsme přijeli domů, čekaly nás upečené perníčky a uvařený oběd.

Je to skvělý kluk, jednou bude skvělý táta a manžel. Vaření a pečení ho baví už od dětství, pečené sušenky, bábovka, perník, to je pro něj hračka. Umí uvařit i čočku a guláš. Myslela jsem, že bude chtít být kuchařem, ale práce s motory je pro něj víc, v garáži v dílně tráví od dětství plno hodin: umí opravit sekačku, motorku a skoro všechno na autech. Je to dar od boha a strašně ho to baví.

V týdnu jsme byli s Kubíčkem na kontrole v Motole. Odběry zvládl jako velký kabrňák, i když se v cizích místnostech hodně bojí. Výsledky jsou dobré, tak zase veliká úleva. Když jedeme domů, přijde mi celý svět krásnější. Všechny problémy jdou do pozadí a už mi nepřijdou tak velké, hlavně když je Kubíček v pohodě.

Těšila jsem se, že strávím víkend s klukama v lese, je krásné počasí a poslední letní teploty. Ale bohužel, ve školce propukla viróza, nás to skolilo v pátek večer. A tak ráno rychle do lékárny. Inhalátor jede od rána do večera a já se modlím, aby Kubíček nepotřeboval antibiotika. Do školky se minimálně týden nepodívá, jeho kamarádem bude postel a pohádky v televizi. Uvařím silný vývar z kostí s hromadou zeleniny, aby mu dal sílu. Náš odjezd do druhého bytu za Vojtou se odkládá, dokud nebude Kubíček zdravý.

Foto: archiv Renáty
ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek