Hlavní obsah

Děsivá panická ataka. Jak se projevuje?

Foto: Chinnapong, Shutterstock.com

Panická ataka je skutečně děsivá. Kdo ji zažil, nikdy na ni nezapomene. Zrádné je, že přichází bez zjevné příčiny. Velmi nepříjemně vás překvapí a vezme vám vítr z plachet. Jak záchvat paniky probíhá, jak se projevuje a co se s ním dá dělat?

Článek

Záchvat paniky (panická ataka) je epizoda intenzivního vnitřního neklidu, úzkosti a strachu, která může přijít bez vnější zjevné příčiny. Tělo při něm prožívá silnou stresovou reakci: sympatický nervový systém totiž najednou uvolní obrovské množství adrenalinu.

Když přijde záchvat

Strašidelná ataka obvykle trvá jen pár minut: jako vlna rychle přijde a stejně rychle zase ustoupí. Tyto okamžiky se však vlečou jako věčnost. Nejlepší je zhluboka dýchat a opakovat si, že to brzy přejde.

„Zprvu se může zdát, že se záchvat paniky objevil zničehonic, když se ale zpětně zamýšlíte nad tím, co se stalo, obvykle zjišťujete, že panické atace předcházelo náročné období, stresující událost či dlouhodobě potlačované pocity úzkosti,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Alexandra Hrouzková. Náchylný je tedy v podstatě každý, kdo dlouhodobě potlačuje úzkost.

Nejedná se přitom o nic úplně neobvyklého, podle statistik potká ojedinělý záchvat paniky každoročně 10-12 % lidí. Někteří mají to štěstí, že se s panickou atakou setkají jednou za život nebo vůbec, pacienti s panickou poruchou ji ale prožívají pravidelně. Tou trpí 1-3 % lidí, dvakrát více žen než mužů a často se objevuje současně s agorafobií – strachem z otevřených prostor. A jak přesně se panická ataka projevuje?

Srdce bije na poplach

Když se aktivuje sympatický nervový systém, srdeční frekvence stoupne, aby se do svalů dostalo více kyslíku a ony mohly zařídit úprk nebo odpor vůči ohrožení. V důsledku toho pak srdce pumpuje nejvíce krve do velkých svalů, ty méně potřebné části těla, jako jsou prsty nebo pokožka, zůstávají až na konec. Proto se může stát, že zblednete nebo budete mít studené ruce a nohy a budete se třást, to i kvůli napětí, v němž se tělo nachází. Kvůli nižšímu proudění krve do končetin také dochází k pocitu slabosti a můžete cítit mravenčení, brnění nebo necitlivost. 

Foto: Motortion Films, Shutterstock.com

Strach o život, bušení srdce, pocení, slabost v nohách... Tak se projevuje panická ataka

Horko a pocení

Zimnice se objeví až v průběhu ataky, oproti tomu ale horkost se pojí s jejím začátkem. Je způsobena také zvýšenou aktivitou srdce. A s tím souvisí i pocení. Tělo se snaží ochladit, abyste se nepřehřáli a mohli pokračovat v obraně. Může se i stát, že máte studené ruce a nohy a zároveň se potíte. Jako při sportovním výkonu si budete připadat i proto, že nebudete moct popadnout dech. Tělo si totiž myslí, že musí bojovat nebo uprchnout, tak tomu přizpůsobí dechové tempo. Do mozku se proto dostává méně kyslíku, což se může projevit zmateností, dezorientací i závratěmi.

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Záchvat paniky přichází bez zjevné příčiny, na vině ale může být dlouhodobý stres nebo úzkostné pocity

Příznaky podobné infarktu

Nevyvážené dýchání může zapříčinit bodavou bolest na hrudi, proto lidé často panickou ataku zaměňují s infarktem a některé symptomy se skutečně podobají – strach ze smrti, zmatenost, nevolnost. U infarktu je ale bolest na hrudi tlaková, tupá a palčivá, obvykle přetrvává až 20 minut a může se šířit do krku, čelisti a zad.

Matoucím signálem může být i nevolnost. Trávicí systém se zpomalí, protože energie je přesměrovaná do svalů. To může způsobit nevolnost a pocit těžkého žaludku. Tělo se také může pokusit zbavit se kil, které vás tíží, abyste byli lehčí a obratnější pro úprk či boj, takže se objevuje průjem.

Vše, co během panické ataky prožíváte, je děsivé. Mnozí si proto myslí, že se blíží jejich konec.

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Symptomy panické ataky se mohou překrývat s těmi prožívanými při infarktu

Co pomůže

Pokud vás panický záchvat potká jednorázově, můžete ho brát jako upozornění, že se přehnaně stresujete a měli byste se naučit vypnout (zkusit můžete třeba jógu). Potýkáte-li se ale s podobnými epizodami častěji, měli byste vyhledat pomoc psychologa nebo psychoterapeuta, který pomůže rozpoznat myšlenky a pocity vedoucí k vyvolání ataky, a naučí vás s nimi pracovat.

„Jedna z technik, kterou je možné ve spolupráci s odborníkem využít, je například hypnóza,“ říká psychoterapeutka Jana Hostovská. Prospěšné může být i psaní deníku – po každé atace si zapište, co se dělo nebo na co jste před ní mysleli, to podpoří eliminaci stresorů, které záchvaty způsobují.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek