Hlavní obsah

Na pokraji nervového zhroucení: sledujte signály těla

Foto: vmaslova, Shutterstock.com

Nervové zhroucení není oficiální lékařský termín nebo název duševní choroby, ale asi každý tuší, co si pod tím představit. Je to stav, kdy jste dlouho pod tak velkým tlakem, že se blíží bod zlomu, kdy se zhroutíte a vybuchnete. Nebezpečí můžete poznat podle určitých signálů.

Článek

Neustále se něčeho bojíte, ale nevíte proč ani čeho? I to může být známkou blížících se psychických obtíží. Lidé, kteří jsou dlouhodobě pod velkým stresem, mají tendence vnímat neškodné věci jako silně negativní, což způsobuje neustálé obavy bez zjevné příčiny. To pramení z pocitu ztráty kontroly nad vlastním životem a s tím související beznadějí. Ti, kteří míří k nervovému zhroucení, ztratili víru, že budou někdy zase úplně v pořádku, zkrátka, že bude líp. Podle čeho všeho můžete poznat, že se blíží nervový kolaps?

1. Dělá vám problém se soustředit

Krátkodobý stres je užitečný v tom, že podněcuje mozek k uvolnění hormonů, které zlepšují paměť i koncentraci. Stres dlouhodobý ale působí přesně opačně, tedy uvolňování příslušných hormonů blokuje a schopnost držet pozornost výrazně oslabuje. V extrémních případech může dokonce vést i ke ztrátě paměti.

Foto: B-D-S Piotr Marcinski, Shutterstock.com

Potíže s koncentrací a neudržením myšlenek mohou značit blížící se zhroucení

2. Přejídáte se nebo nejíte

Po náročném dni se neobejdete bez pravidelné večerní dávky zmrzliny nebo oblíbené čokolády? Představa, že byste se jich měli vzdát, ve vás vyvolává úzkost a strach? Na vině může být opět dlouhodobý a opakovaný stres.

Mozek při něm uvolňuje hormony dodávající energii svalům pro reakci, jako je boj nebo útěk před reálným nebezpečím (pro naše předky třeba mamut). Tělo potřebuje rychle načerpat energetické zásoby, což dokáže nejlépe díky jednoduchým cukrům. Takhle to funguje i u krátkodobého stresu, jenže ten je nárazový a chutě odezní. Dlouhodobý stres v podstatě sestává z opakujících se stresových epizod, takže máte tendenci mlsat pořád.

„Problém je v tom, že pokud jste ve stresu z důvodů, které nevyžadují útěk před šavlozubým tygrem, nepotřebujete ve skutečnosti ani doplnit cukry, to vás jen šálí stresem rozbouřené hormony,“ vysvětluje Lucie Tvrdoňová, výživová poradkyně a majitelka firmy na krabičkovou dietu. „A jídla s vysokým obsahem tuku a cukru v mozku uvolňují chemikálie, díky nimž se dočasně cítíte lépe – ale jen dočasně.“  Proto taková potřeba zajídat stres a úzkost.

Na někoho ale stres působí zcela opačně. Může způsobovat bolesti žaludku a křeče, což je podle některých studií obranná reakce imunity na stres. Člověk přestane jíst a hubne.

3. Nezajímá vás, jak vypadáte

„Stres zatěžuje mysl i tělo, což vede k únavě a apatii a ty mohou způsobit ztrátu osobní pohody nebo nedostatek motivace k činnostem, které vás dříve bavily,“ říká Lucie Mačková, psycholožka a vedoucí Poradny pro rodinu v Ústí nad Orlicí. Podle psychologů je tak zanedbávání péče o sebe jasným znamením probíhajícího duševního utrpení. Přeskakování základních hygienických návyků, jako je čištění zubů nebo sprchování, nebo věcí, na které jste zvyklí, jako je make-up nebo celková úprava, proto může signalizovat blížící se emocionální zhroucení.

Foto: Stokkete, Shutterstock.com

V práci se vám chce spát, ale večer v posteli nezaberete? Tělo se snaží naznačit, že je něco špatně

4. Nemůžete spát

Chronická nespavost jde ruku v ruce s chronickým stresem a může být varovným signálem nervového zhroucení. Stres vede k úzkosti a vy se nemůžete uvolnit, což pak ztěžuje usínání a snižuje samotnou kvalitu spánku. „To znamená, že tělo a mysl nedostávají prostor pro odpočinek a regeneraci, které jim dává spánek. Tím pádem se nemohou vzpamatovat ze stresu, který podstupují, což vede k větší únavě a horší snášenlivosti stresu, a to potíže se spánkem zase jenom prohlubuje,“ vysvětluje Lucie Mačková. Dostáváte se do začarovaného kruhu a cestou z něj může být i nervový kolaps.

Kdy požádat o pomoc

Pokud na sobě delší dobu pozorujete výše zmíněné symptomy a uvědomujete si, že vás psychické obtíže omezují v každodenním fungování, vyhledejte odborníka. Zajít za psychologem nebo psychiatrem není žádná ostuda. Popovídat si se specialistou o tom, co vás trápí, by naopak měla být samozřejmost.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek