Hlavní obsah

Superhrdinové: Žijí s námi lidé, co necítí bolest ani strach

Foto: Ipatov, Shutterstock.com

Batman přepere každého zloducha, Spider-Man dokáže šplhat po budovách, na pozoru se zločinci musejí mít i před ostrými drápy drsného Wolverina. Nadlidské schopnosti ale nepatří jen do komiksů.

Článek

Závidíte komiksovým hrdinům jejich mimořádné vlohy a dovednosti, i když víte, že jsou jen dílem fantazie? Budete se divit, ale tvůrci superhrdinských postav se klidně mohli inspirovat reálnými osobami. Žijí mezi námi lidé, jejichž schopnosti jsou „nadlidské“.

Opravdoví nebojsové

Pohádkový Nebojsa se musel vydat do světa, aby se naučil bát. Většina lidí ale drobné či větší obavy pociťuje každý den – až na pacienty, kteří trpí Urbachovým–Wietheho syndromem. Napadá kůži a nervovou soustavu a v mozku se projevuje zvápenatěním, které má na svědomí omezení některých přirozených funkcí. Zhoršuje se ukládání vzpomínek, hrozí epilepsie i stavy podobné schizofrenii, především se však ztrácí schopnost strachu.

Tito lidé, kterých je po světě jen několik stovek, nedokážou vnímat nepříjemnost situací, do kterých se dostávají, nepociťují děsem zrychlené dýchání, bušení srdce, mrazení v žaludku, vůbec se jim nevylučují stresové hormony. Strach má ovšem sebezáchovnou funkci, a proto se tito „nebojsové“ mohou snadno dostat do život ohrožujících situací.

Žena, která necítí žádnou bolest

Práh bolesti má každý člověk trochu jiný, ovšem Jo Cameron (71) ze Skotska bolest necítí vůbec. Může za to vzácná mutace genu, odborníci její nemoc nazývají kongenitální analgezie. Na svou „superschopnost“ přišla Jo náhodou. Když v 65 letech podstoupila operaci beder, lékaři se divili, že s potížemi nepřišla již mnohem dříve, protože musela mít obrovské bolesti. Ona ale o žádných nevěděla a nedostavily se ani při hojení po operaci. Řada vyšetření pak odhalila její vzácnou genetickou odlišnost.

Foto: Profimedia.cz

Jako křehká babička jen působí, žádná bolest ji totiž neskolí

Paměť, na kterou je i počítač krátký

Mít zázračnou paměť by ocenil nejeden student nebo pacient, kterého postihla Alzheimerova choroba. Existuje ale i porucha, kterou neprovází zapomínání, ale pravý opak. Při hyperthymesii si pamatujete každý okamžik svého života včetně nejmenších detailů – jaké kdy bylo počasí, co jste měli na sobě, co bylo za den, jaká hrála hudba, jakou chuť mělo jídlo, které jste v ten moment jedli. Působí to až děsivě, neboť vzpomínky vás neustále atakují – i když chcete relaxovat nebo spát.

Dobu ledovou by přežil jen v šortkách

Nizozemec Wim Hof (60) necítí chlad a klidně vydrží sedět více než dvě hodiny v kádi plné ledu, bos uběhne půlmaraton ve sněhu nebo vystoupá na Kilimandžáro jen v kraťasech. Jeho superschopnost ale není důsledkem nemoci či genetické mutace, ale silné vůle a dlouhotrvajícího tréninku. Je po něm pojmenovaná i metoda, která má díky otužování a vdechování mrazivého vzduchu posílit imunitu, dodat tělu vitalitu a zahnat úzkosti a deprese.

Foto: Profimedia.cz

Muž, kterému se přezdívá Iceman (Ledový muž), je držitelem několika světových rekordů, které se týkají překonávání chladu

Bude olympiáda záležitost genů?

Superschopnosti mají i vrcholoví sportovci. Mimořádné výkony a nově padající rekordy nejsou jen důsledkem tréninku, promyšlené stravy, případně zapovězeného dopingu, ale i genetické dispozice. Příkladem je plavec Michael Phelps (33), který posbíral řadu ocenění a olympijských medailí. Jeho stavba těla jako by byla k závodění ve vodě předurčená: při výšce 193 centimetrů má rozpětí paží 204 centimetrů, má krátké nohy, které zmenšují odpor vody, ale mimořádně dlouhá chodidla a neobvyklou flexibilitu kotníků.

Foto: Profimedia.cz

Budou se v budoucnu sportovci na olympiádu vybírat podle genů?

Jakou superschopnost nebo superdovednost byste chtěli mít? Třeba umět řídit auto bez rukou?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama