Hlavní obsah

Dítě v autě = katastrofa?

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Přítomnost dospělého při hrách je vždy nutnáFoto: samphoto.cz/jiunlimited

A je to tady! Začíná jaro a my se budeme snažit využít každý víkend k tomu, abychom opustili město a vyjeli na víkend k babičce, do přírody nebo jen tak na výlet. Ale nejen tyto cesty, často i odpolední návraty ze školky v kolonách jsou zkouškou nervů pro maminky-řidičky a neskutečně nudnou záležitostí pro děti. Ale stačí trocha fantazie a může tomu být i naopak.

Článek

Zpříjemnit našim potomkům cestu v autě lze mnoha způsoby. Ovšem žádný z nich nesmí být na úkor bezpečnosti jak dítěte, tak ostatních lidí v autě. Je třeba mít na paměti, že pokud není náš potomek při cestě správně připoután v sedačce, hrozí mu až sedmkrát větší nebezpečí zranění nebo úmrtí při nehodě. Proto musíme při cestování hledat takovou zábavu, kterou lze provozovat bez toho, že bychom slevily z bezpečnosti.

Jedna pohádka nestačí

A není to zrovna jednoduché. Děti předškolního věku se dokážou soustředit na jednu věc zhruba čtvrt hodiny, u desetiletých lze přepokládat, že pozornost udrží zhruba hodinu. Nemůžeme se proto spolehnout na to, že trasu Praha - Ostrava zvládneme ujet na jeden zátah a dítě zabavíme knihou či jedním CD s pohádkou. Program musí být bohatší.

Navíc pokud plánujeme v létě dovolenou u moře, kam chceme jet autem, je nejvyšší čas dítě na dlouhou cestu připravovat už teď. Vozme ho proto v autě co nejvíce a začněme si „pěstovat" oblíbenou zábavu. Někdy zaujme společné zpívání, poslouchání pohádek, u větších dětí zabere hraní slovního fotbalu, sledování a počítání aut v různých barvách.

Rozhodně není dobré nechat děti - i když jich máme v autě více - aby se zabavily samy mezi sebou. Přítomnost dospělého při hrách je vždy nutná a potřebná. Navíc děti ji budou kvitovat, neboť během týdne jen málokdy zažijou, aby si s nimi rodiče hráli nebo povídali hodinu či dvě vcelku. Na to je čas většinou jen v autě.

Pro malé děti, které nezvládnou hru se slovy ani neznají barvy, je dobré do auta připravit kapsář s různými hračkami, který zavěsíme před ně. Je důležité, aby na ně dosáhly bez toho, že budou mít tendenci se vyvléci z pásů sedačky. Ovšem ani takový kapsář k zabavení na celou cestu nestačí. I tady je třeba s dítětem maximálně komunikovat a vždy, když je to možné, se na něj obrátit a povídat si s ním tváří v tvář.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Přestávky dělejte co nejčastějiFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Pití a pohyb musejí být

Děti k pohodlnému cestování potřebují i dostatek jídla a pití. To by měly mít vždy k dispozici a dosáhnout na něj ze sedačky. Pozor ovšem například na sladké džusy či jiné nápoje plné cukru. Počítat musíme nejen s tím, že je děti mohou vylít a lepit se pak budou ony samy i auto. Ale cukr je také zdrojem energie a my v autě potřebujeme dítě maximálně klidné.

Nezbytnou součástí výletů s dětmi by měly být i pravidelné přestávky. Ale vylézt z auta sednout si na předzahrádku není ta pravá relaxace. Děti se musí aspoň těch pár minut maximálně hýbat. Je proto důležité dobře vybrat místo, kde zastavíme. Obyčejné parkoviště, kde jezdí auta a děti pod ně mohu snadno vběhnout, to rozhodně není. Naštěstí u mnohých benzinových pump už najdeme ohrazená dětská hřiště, kde jsou potomci v relativním bezpečí.

Pokud budeme tyto zásady dodržovat, stane se cestování pro nás i naše potomky nikoli katastrofou, ale velmi příjemnou zábavou. A několikatýdenní trénink se nám vyplatí celá léta.

Související témata:

Načítám