Dřevostavby, které mají místo zahrady les! Která se vám líbí víc?

Článek

Následující realizace dokazují, že mít pozemek s jedním nebo ještě lépe s celou řadou pěkně narostlých stromů je výhra. Co ještě mají společné? Dřevostavby, které vám nyní představujeme, můžete s mnoha dalšími zanedlouho vidět na Salonu dřevostaveb (součást mezinárodního veletrhu Dřevostavby 2017).

1. Když je dům v háji

Každý ví, že domy rostou rychleji než stromy. Proto se autoři této přízemní dřevostavby u Staré Boleslavi, Jaroslav Šimek a Jan Zelinka z Archzone architects, snažili zachovat co nejvíce vzrostlých borovic (byť se některé přece jen musely pokácet). Díky tomu je dům v maximální možné míře propojený s přírodou. Konstrukčně se jedná o sloupkovou dřevostavbu montovanou z předpřipravených prvků přímo na místě (s modřínovým obkladem), jež svými parametry splňuje energetickou třídu A (mimořádně úsporná).

Dům se logicky člení do několika částí. Na technickou navazuje soukromá, za ní následuje obývák s jídelnou a kuchyní. Bydlí v něm manželský pár, který má už dospělé děti a ty už si žijí svůj život (s rodiči už nebydlí). Přesto každému potomkovi dopřál vlastní pokoj, když přijede na návštěvu, a zbylo i místo na pracovnu, celkem tedy 5+kk.

Hlavní rozdíl mezi užitnou (176,7 m^2) a zastavěnou plochou (295,1 m^2) má „na svědomí“ atrium, které se počítá do zastavěné plochy. Za ním se nachází krytá terasaFoto: Vojtěch Herout

Velké prosklené plochy jsou použité záměrně, kvůli pohledu ven i snadnému vstupu na zahraduFoto: Vojtěch Herout

2. Dům pod smrkem

Dvoupodlažní pasivní stavba pro čtyřčlennou rodinu se nachází v Praze-západ. Na základovou betonovou desku se jako izolace využilo pěnosklo, konstrukčně jde o dům z masivních dřevěných panelů. Pohledově se použila kombinace bílé stěrkové fasády, antracitových vláknocementových desek a obkladu z modřínu bez povrchové úpravy, který bude přirozeně šednout.

S čím se autoři návrhu museli popasovat? S úzkým pozemkem. „Do projektu jsme zahrnuli zastřešenou verandu a vytvořili jsme krytý venkovní prostor, který vede ke dveřím domu a zároveň slouží jako terasa. Ta je funkčně i vizuálně propojená s jídelnou, kuchyní a obývákem,“ uvádějí Ing. arch. Irena Truhlářová a Ing. Martin Jirsa z Archcon atelieru. Hlavní vstup je tedy z boku stavby.

V přízemí se kromě centrálního obytného prostoru nachází šatna, koupelna a zázemí pro hosty, v patře jsou situované pokoje pro rodinu.

Užitná plocha tohoto domu je 145,5 m^2, zastavěná plocha 143,7 m^2, dispozičně jde o 5+kkFoto: Kateřina Šoulová

Jídelní stůl z cedru a tradiční židle, tonetky, leč v netradičních barvách vlastně předurčily „vybarvení“ hlavního obytného prostoruFoto: Kateřina Šoulová

3. Ateliér v lese

Atypická stavba pětiúhelníkového půdorysu a s výrazným zkosením vznikla jako „doplněk“ sousedního rodinného domu v Klánovicích. „Investor kladl velký důraz na maximální zachování stávajících stromů a celého okolí nové stavby. Snažili jsme se ateliér situovat tak, abychom ho nenásilně vložili mezi stromy, jako by tam stál už dříve,“ vysvětluje Ing. arch. Pavel Horák z Prodesi, který ve spolupráci s Ing. arch Michalem Kotlasem stavbu navrhoval. Povedlo se to dokonale, z pozemku nemusel zmizet žádný strom, naopak jeden dokonce prorůstá terasou.

Nosná konstrukce domu je vytvořená z masivních smrkových panelů a ze stejného materiálu se vyrobily i vestavěné nábytkové prvky. Další dřevo, tentokrát modřínové, se použilo na obklad fasády. Co nejtěsnějšímu kontaktu s přírodou ještě nahrávají okna s bezrámovým zasklením.