Dům na samotě ukrývá ložnici snů. S vířivkou i uměleckou galerií!

Více než tři sta let starý dům na Šumavě, v němž našla rodina designérky Jitky Kolaříkové svůj nový domov, musel projít generální rekonstrukcí. Každé patro je však dostatečně prostorné (má až 200 m2), proto se část půdního prostoru mohla proměnit v originální ložnici.

Samotná poloha domu je romantická; objekt stojí na samotě mezi lesem a rybníkem. Ovšem deset let trvající rekonstrukce už tak romantická nebyla. „Konkrétně na půdě se nejprve shodila stará střecha, odstranily se shnilé krovy a poškozené se nahradily novými, strhly se staré podlahy a vytvářely se rošty pro podlahy nové. Strop a stěny se zateplovaly a obkládaly deskami, řešily se rozvody vody, elektřiny, odpadu a jiné,“ vysvětluje autorka proměny.

Zařízení ložnice předurčilo přání Jitky Kolaříkové mít v tomto pokoji i vířivou vanu. Proto prostor rozděluje na dvě části sádrokartonový předěl se dvěma nikami a s vestavěným krbem na biolíh. Z jedné strany je postel a noční stolky, z druhé hydromasážní vana a uprostřed pod okna se vešla umyvadla. Skříně tady nehledejte, pro šatnu se v domě našlo místo jinde.

Příchozí při vstupu do ložnice vítá socha ženy. „Jeden známý mi chtěl udělat radost a vyrobit totem, ale sem by se nehodil, tak jsem ho požádala o sochu. Já bych raději mužskou postavu, jenže to by se zřejmě nelíbilo mému muži, proto tu máme sochu ženy,“ usmívá se designérka. Plastika je z lipového dřeva, natřená na černo, aby ladila s barvou podlah a nábytku. Mini galerii ještě dotvářejí černobílé akty.

Půdní prostor zdůrazňuje nejen zkosení po stranách, ale i původní smrkové trámy, které prošly renovací a nakonec se natřely bezbarvým lakem. Smrková je i podlaha, tady se však použilo nové dřevo a černý nátěr. Ostatně černá je k vidění i na nábytku. Proč právě tahle barva? „Černá je má oblíbená, působí elegantně a noblesně. Navíc stěny a strop jsou v béžové barvě cappuccino, takže černá je tu jako kontrastní doplněk. A i na posteli ji přebíjí bílé povlečení,“ designérka uvádí, proč se nebát odvážných řešení.

Krb je prima, originální socha a obrazy také potěší, ale to hlavní, čím tato ložnice zaujme, představuje hydromasážní vana. Jde o typový výrobek, který však vyniká – instaloval se na podstavec, čímž se nejen zdůraznil, ale současně nabízí i pohled z okna.

Naopak z postele ani od dveří není do vany vidět. Do vířivky se vstupuje po schůdcích, které z druhé strany slouží jako skříňka. A co usnadní úklid kolem vany? Voděodolná epoxidová stěrka beze spár, která nabízí další alternativu pro ty, kdo nechtějí dlažbu.

Vana má 37 trysek, jež se dají různě přepínat, je vybavena i barevnou hrou světel neboli colour terapií, vodu lze také přihřívat… K tomu si ještě přičtěte soukromou masáž a možná i nějaký ten drink. Prostě bomba! Nevadí ale pára z vany trámům a vůbec dalšímu dřevu v interiéru?

„Vanu používáme jednou týdně a odvětrávání jsme vyřešili přirozeně. V ložnici jsou čtyři okna a jedno je po dobu wellness koupele stále pootevřené,“ vysvětluje designérka.

Po koupeli už netřeba nikam přecházet, a ani není důvod. Postel je obrazně řečeno za rohem a po vodní lázni se přece tak krásně usíná…

A co vy? Dokázali byste si v ložnici představit ještě něco jiného než jen postel? Napište nám!