Hlavní obsah

Dům stavěli podle rozložení stromů na zahradě. A ten vinný sklípek!

Foto: Petr Hrubeš (17x)

Půdorys stavby se podřídil stávajícím stromům, keřům a studnám. Místnosti u ořešáku obývají dospělé dětiFoto: Petr Hrubeš (17x)

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Atypický dům zasadili na pozemek se vzrostlými stromy, keři i historickými studnami a sklípkem, což také předurčilo jeho členitý tvar. Početná rodina toužila propojit přírodu a minulost se současností.

Článek

Novostavbu rodinného domu ve Frýdlantě nad Ostravicí navrhli architekti David Kotek a Kateřina Holenková z Projektstudia v roce 2012, inženýrské činnosti měl na starost Zbyněk Jendryka. Již o rok později byl projekt realizován, a to včetně zabydlení interiérů.

Základními stavebními kameny bylo malebné prostředí a velkorysý pozemek. „Dům je skrytý před zraky kolemjdoucích a pohled na něj se otevře teprve ve chvíli, kdy člověk projde příjezdovou komunikací sevřenou mezi parcelami lemujícími ulici. Pozemek byl ze severu a západu vymezen sousedícími domy a z jižní a východní strany zahrádkářskou kolonií oddělenou potokem,“ říká k tomu spoluautorka, architektka Kateřina Holenková.

Přání zachovat vzrostlé stromy

V povzdálí pak slyšíte šumět proud řeky a les, je cítit klid přírody. Ta silně prostoupila i na samotný pozemek, na němž se tyčily vzrostlé stromy i bujné keře a kde majitelé i architekti ocenili přítomnost několika studen a v neposlední řadě i vinného sklípku. „Při návrhu objektu jsme se snažili zohlednit zmíněné klady a respektovat prostředí, ve kterém se nacházíme,“ doplňuje architektka.

Foto: Archiv studia

Kámen je pro tuto oblast typický, plné zdi jsou proto obložené přírodním hrubě opracovaným kamenemFoto: Archiv studia

To bylo ostatně i přání majitelů, kteří k tomu dodávají: „Vybrali jsme si dlouho opuštěný pozemek se starým zničeným domem, který už se nedal zachránit. Šlo nám o to zachovat maximum starých stromů a zasadit nový, relativně rozsáhlý dům do původní zeleně, což se nám spolu s architekty perfektně podařilo. Autoři přesně vystihli naše představy a dokonale propojili dům s okolím.“

Rozdělení do čtyř křídel

Přestože je dům poměrně rozložitý, bylo přáním investora nestavět jej dvoupatrový, aby sousedům neznehodnotil výhledy na řeku a les. Celková zastavěná plocha činí 423 metrů čtverečních, aby tento objem nepůsobil příliš hmotně, rozdělili architekti dům na čtyři křídla, která jsou z důvodu maximálního respektování stromů, keřů i studen tvarována nepravidelně.

Foto: Archiv studia

Srdce domu tvoří prostorný obývací pokoj s výrazným krbem propojený s kuchyní. K jídelnímu stolu se vejde až deset lidí, nabízí se od něj parádní výhled do zahradyFoto: Archiv studia

Severní křídlo tvoří garáž, která navazuje na příjezdovou komunikaci, západní a východní křídlo je určeno ložnicím a dětským pokojům, v jižním křídle je pak umístěna krytá terasa a také vinný sklípek, který stojí ve stopě původního sklepa. Střed mezi křídly, tedy srdce domu, tvoří prostorný obývací pokoj s výrazným žulovým krbem. „Krb je z jednoho kvádru vážícího 7,5 tuny a do domu byl instalován jeřábem ještě před uzavřením objektu stropy,“ říká k tomu Kateřina Holenková.

Na kuchyňskou desku použili černou žulu, která se opakuje i na podlaze v kuchyňské části a před krbem. Příjemným kontrastem je pak vestavěný nábytek v bílém lesku a dubovém dřevě a rustikální podlaha.

Kámen na zdech a zeleň na střeše

„Křídla se svými čely orientují k sousedním pozemkům, proto jsme zde neumísťovali žádná okna, ale plné zdi obložené přírodním hrubě opracovaným kamenem tak, aby nebyla rušena intimita obyvatel domu ani sousedů a aby byl zachován přírodní ráz lokality, pro kterou je kámen typický,“ vysvětluje architektka.

Foto: Archiv studia

Ke krbu umístili masivní stůl poskládaný z cedrových hranolů položených na kozách. Časem se přesunul na terasu a jeho místo zaujímá klavír. Před krbem se opakuje černá žulaFoto: Archiv studia

V celé ploše zastřešení oživuje objekt zelená střecha, která ještě více vyniká na jižním křídle, jež se v místě sklípku snižuje. Majitelé si nepřáli žádné okapy a svody, což architekty přivedlo na myšlenku odvodnit střechu pomocí tří podlouhlých chrličů vody umístěných v kamenných zdech. Za deště je ozvláštňuje element tekoucí vody a v zimě „zarůstají“ ledovými vodopády.

Výsledek je dokonalý nejen podle majitelů a architektů, ale oslovil i odbornou porotu v soutěži Grand Prix architektů, která stavbě v roce 2014 udělila čestné uznání v kategorii Rodinný dům.

Má u vás spojení s přírodou zelenou? A jak by se vám líbilo ve sklípku?

Načítám