Hlavní obsah

Epidemie osamělosti mladých: Co za to může?

Foto: F8 studio, Shutterstock.com

Jsou mladí, zdraví, krásní a... nešťastní. Nikdo by to u nich nečekal, ale trpí obrovskou osamělostí. Ta prý začíná být právě u mladých lidí nad dvacet let pomalu větším problémem než u seniorů. I v jejich případě se začíná mluvit o epidemii osamělosti.

Článek

Představte si krásnou třiadvacetiletou dívku, která dostudovala a našla si dobrou práci. Říkejme jí třeba Anna. Měla by být šťastná, randit jak o život, užívat si večírků s kamarády. Jenže je to zcela naopak. Je nešťastná a strašlivě osamělá. Je to jedna ze zástupkyň mladé generace, kterou podle odborníků pomalu zasahuje epidemie tíživé osamělosti.

Nebezpečná samota

Když se mluví o osamělosti, bývá to většinou ve spojení se seniory. Jenže podle nedávné studie, kterou zveřejnil britský magazín Daily Mail a autorem je Office for National Statistics (Úřad pro národní statistiky), je tohle problém i mladé generace.

Jeden z deseti dotazovaných lidí mladších 24 let přiznal, že neustále nebo velmi často trpí pocity osamělosti. To je třikrát víc než u lidí nad 65 let! Přitom osamělost je velmi nebezpečná pro kohokoli, bez ohledu na věk. „Je to odezva na pocit izolace od vrstevníků i okolí, která způsobuje hlubokou depresi a úzkost,“ vysvětluje psycholožka Sandi Mann.

Proč?

Otázka, která samozřejmě každého napadne, je proč. Proč se zrovna mladí, kteří mají vše na dosah ruky, jsou plní sil a energie, netrápí je zdravotní problémy, nejsou nikým a ničím omezovaní, proč se zrovna oni cítí osaměle. Tohle jsou podle odborníků nejčastější příčiny, většinou samozřejmě kombinace několika z nich:

  • Mamánci z donucení - Enormně vysoké ceny za bydlení (ať už za vlastní byt či pronájem) způsobují, že pro řadu mladých lidí po škole je prostě nemožné se osamostatnit. A tak nechtěně zůstávají u rodičů i v době, kdy by měli budovat svoji nezávislost, objevovat svět, navazovat kontakty, učit se žít. Je jim to nepříjemné, snižuje jim to sebevědomí, stydí se.
  • Pracovní přetíženost - Tenhle bod úzce souvisí s tím předešlým. Aby se mohli osamostatnit, potřebují peníze. A tak se extrémně soustředí na budování kariéry, na to, jak by si vydělali dostatek financí. Výsledek? Hodiny přesčasů v práci a místo večerů a víkendů někde za zábavou (a navazováním vztahů) sedí nad prací, kterou si nosí domů. Kdy si najít přátele a lásku, když pořád pracují?
  • Nadužívání sociálních sítí - Tahle generace žije virtuálně. Přes internet nakupují, komunikují, získávají informace o světě. Navíc sociální sítě jsou prostorem pro jakési vlastní promo, místo, kde si sami sobě můžete celkem snadno dělat reklamu krásnými stylizovanými fotkami, vtipnými posty a podobně. „Takže tu jsou pak lidi, kteří se cítí osaměle, protože nabudou dojmu, že se nemohou srovnávat s těmi šťastnými a úžasnými lidmi, kterým lajkují jejich statusy a fotky. Jenže ani lidé, co působí sebevědomě a spokojeně, na tom nejsou dobře. Zahlcují svoje profily vším možným, protože volají po zájmu, po pochvale. A když reakce nepřichází, cítí se opět osaměle,“ vysvětluje David Holmes z manchesterské metropolitní univerzity.
  • Nikdo jim nevěří - Problémy mladé generace bere málokdo vážně. Naopak se setkávají s nepochopením a nedůvěrou. Proč by se měli tihle mladí, zdraví, krásní lidé plní sil a energie cítit osaměle? Jenže právě tím se jejich pocit osamělosti a izolace ještě znásobuje.
  • Neumí se seznamovat - Kvůli vší té zaneprázdněnosti, životě ve virtuálním světě sociálních sítí a nízkému sebevědomí mají navíc mladí problém navazovat skutečné vztahy v novém prostředí. Přijdou do nového zaměstnání, na vysokou, prostě kamkoli, kde nikoho neznají, a najednou si s tou situací neví rady. Nemají zkušenosti, neví, jak se s někým skamarádit, jak ho oslovit a podobně. Takže i tam, kde jsou obklopeni desítkami či stovkami lidí, se vlastně cítí sami.
Foto: Foxy burrow, Shutterstock.com

Počítač má být prostředkem, ne náplní života

Zastavme to!

Jak ale dát téhle epidemii osamělosti mladých stopku? Odborníci moc konkrétních rad nemají, první krok je podle nich vůbec ten problém vzít v potaz. Nemávat nad ním rukou a mladým věřit.

Už v rodině pracovat na sdílení, na vzájemné důvěře a komunikaci. Na školách a v rámci pracovního prostředí je učit tomu, že osobní kontakt je základem všeho. Že je lepší vytvářet školní projekt v týmu několika studentů, než sám po večerech u počítače. A že skutečná porada, kde sedíte naproti kolegům, je víc než hromadná e-mailová korespondence.

Napadlo by vás, jak bídně se dnes mnoho mladých cítí?

ynezorPumanzeSaNyknalC