Článek
Chci být těhotná! To je motiv, který Evu žene k zeštíhlení postavy. Ne nikterak hystericky, ale rozumným přístupem. Přece jen by byla ráda už mámou... „S přítelem se snažíme o miminko přes dva roky, ale zatím se nám nezadařilo,“ přiznává Eva. Podle lékařů jsou oba v pořádku. „Možná je jedním z faktorů, proč se nám nedaří, moje nadváha. Proto jsem se přihlásila do projektu a jsem moc ráda, že mám teď šanci hubnout,“ říká Eva. Přiznává, že před deseti lety měla při výšce 171 centimetrů 68 kilo, teď jich má s tříkilovým úbytkem rovných 80. Ale nepotřebuje se vrátit zpět na svou tehdejší váhu, za každé kilo, které půjde dolů bude ráda.
Diety jsou nanic
„Být štíhlá v pětadvaceti není žádné umění. Ale udržet si postavu bez faldů i v pozdějším věku, chce trochu snažení,“ konstatuje Eva s tím, že sama tomu moc nedala. Kila proto nenápadně jedno po druhém přibývala. Až se jich za deset let nastřádalo o patnáct více. „Několikrát jsem se pokoušela hubnout, zkoušela jsem diety, a to znamená vynechávání některých jídel. Při dělené stravě Lenky Kořínkové se mi sice podařilo zhubnout za 14 dní 5 kilo, ale po vrácení se zpět k normálnímu jídlu jsem vše za pár dnů měla zpátky, a ještě s přídavkem dalších pár kil navíc,“ popisuje své dietní peripetie Eva.
Jo-jo efekt byl Eviným nepřítelem. Radek Mirovský jí poradil, jak na nějFoto: Mona Martinů
Jo-jo efekt – věčný nepřítel
A tak to jelo pořád dokola: „Jednou za čas jsem se naštvala, zakázala si sladké, tučné, knedlíky a podobně. Vyrazila cvičit a... a to mi vydrželo asi tak měsíc,“ popisuje Eva to, co asi většina z nás zná také. Pohybujeme se tak v bludném kruhu hubneme – kašleme na to – hubneme – kašleme na to. „Teď v porovnání s jídelníčkem od odborného poradce jsem pochopila, jak jsou všechny diety krátkozraké. Vždy na nějaký čas zhubnete, ale jakmile dietu držet přestanete, kila jsou zpět. Proto je potřeba změnit celkově životní styl. Tak, aby to nebylo trápení plné zákazů,“ kaje se Eva. Když se totiž naučíte vařit zdravě a chutně, nebudete mít potřebu se vracet k tučným, mastným pokrmům.
Co Eva změnila?
- „Jím často: Nyní jím vše v přiměřeném množství a 5 až 6x za den, což mi vyhovuje. Žádné hladovění!
- Nepila jsem: A ač vám to možná bude připadat banální chyba, jako zpočátku mně, i hrozně málo jsem pila vodu, respektive přes den skoro vůbec. Jen kafe a hrnek čaje. Teď jí vypiji 2 až 3 litry za den.
- Pozdě jsem snídala: I když jsem ráno vstávala kolem páté ráno, dala jsem si snídani až v osm. A to dle jídelníčku a rad od Radka Mirovského je špatně. Má se jíst půl hodiny po probuzení.
- Byla jsem líná: Cvičila jsem jednou týdně, i když jsem věděla, že je to málo. Ale teď se snažím třikrát týdně, či si posiluji i doma.“
Co doporučil Evě odborný poradce?
- „Naučte se k snídani nebo k dopolední svačince udělat si své müsli. Základní použité ingredience jsou obilné vločky (ovesné, jáhelné, pohankové...). Optimální je smíchat více druhů. Na dochucení použít sušené ovoce (nejlepší vlastnoručně usušené, ale je možné i koupené, ale nepoužívat sířené a doslazované). Mohou to být rozinky, kokos, sušená jablka, švestky a tak dále. Pak lžíci semínek (lněná, sezamová, tykvová). Pozor na kvalitu, aby nebyla žluklá! Vše se zalije nízkotučným mlékem, Revitalem nebo sójovým mlékem.
- Co se týká úpravy zejména masa (ale i zeleniny, brambor ve slupce, rýže natural a podobně), doporučuji přípravu v páře. Solí se až po tepelné úpravě.
- Snažte se měnit koření, aby bylo maso pokaždé chuťově jiné. Vhodné alternativy jsou majoránka, tymián, provensálské koření, oregáno, drcený kmín, citronová šťáva, feferonky...
- Dále doporučuji jídlo plánovat a připravit si ho den předem. Koupit si plastové krabičky a do nich si jídlo připravit. Pak pouze ohřát v mikrovlnce.
- Jen opatrně: varuji před používáním dochucovacích přípravků, které obsahují umělá dochucovadla (glutamát sodný) a velké množství soli.
- Kupujte pouze to, co potřebujete. Nekupujte sladkosti ani jiné nezdravé pochoutky, ani s úmyslem, že je nebudete jíst a že budou pro případnou návštěvu nebo někoho jiného.
- Čtěte etikety na potravinách. Zjistíte, že například některé ,racionální' sušenky jsou jen reklamním tahem a s racionálním stravováním nemají mnoho společného.“
Eva má několik cílů, které by mohla pomocí hubnoucího programu spojit v jedenFoto: Mona Martinů
Zeptali jsme se osobního trenéra Radka Mirovského:
Nešlo by hubnout bez pohybu?
„Nešlo. Lidský organismus potřebuje ke svému životu pohyb. Vždy však záleží na takzvaném pohybovém režimu. Pokud někdo každý den pracuje 10 hodin kopáním výkopů a je obézní, tak jeho problém bude určitě někde jinde než v pohybovém režimu. Pokud ale někdo sedí celý den u počítače, tak ten bude muset zařadit více fyzické aktivity, aby dosáhl redukce tukové tkáně (nemluvě o zlepšení zdravotního stavu)."
Když začneme přece cvičit, budeme mít i větší hlad, a tedy víc jíst. V čem nám tedy pomůže?
„Nejčastější problém u lidí s nadváhou je nedostatek potravy. Organismus kvůli tomu začíná šetřit, zbavuje se svalové tkáně, tím pádem má menší výdej a nabírá tukovou tkáň. Také potřebujeme k udržení svého zdraví sníst určitý obnos živin. Zdroje těchto látek – zdravé potraviny – zároveň obsahují i energii, kterou je organismus po miliony let zvyklý spotřebovat ve formě fyzické aktivity. Pokud mu tedy neposkytneme fyzickou aktivitu, tak v rámci pudu sebezáchovy přebytek schovává do rezerv – tělesného tuku."
Prý se hubne až po 30 minutách aktivity. Je to tak?
„Hubnutí tělesného tuku je otázka dlouhodobého režimu. Pod tímto se skrývá stravování, pitný režim, pohyb, spánek, dodržování biorytmu a další faktory životosprávy, například alkohol, kouření a tak dále. Pravda ovšem je, že až po několika minutách vytrvalostní fyzické aktivity dochází k ,přepínání' energetického krytí na aerobní. To znamená, že až po nějaké době náš metabolismus začne naplno využívat lipidy – tuky. Jestli je to po 10 nebo 20 nebo 30 minutách, to se u každého liší podle somatotypu, trénovanosti, intenzity pohybu."
Jak často tedy je potřeba něco dělat, aby to bylo účinné na shození kil?
„Je nutné vycházet ze současného stavu, ve kterém se hubnoucí člověk nachází před zahájením redukčního režimu. Pokud nesportuje vůbec, tak na začátek je vhodné 2 až 3 tréninkové jednotky týdně, které by měly ideálně obsahovat část posilování, část aerobní činnosti a samozřejmě i protažení."
Jaký sport byste doporučil?
„Nejefektivnější je kombinace posilování a aerobního tréninku. Posilování můžeme praktikovat klasicky v posilovně nebo využít další aktivity, které tuto formu pohybové zátěže obsahují, např.jóga, pilates, p-class, TRX, gym bally, flexi-bar. Pod pojmem aerobní trénink rozumíme fyzickou aktivitu vytrvalostního typu, tj. chůze, běh, cyklistika, veslování, ale i zumba, aerobik, aqua aerobik."
Jaká je tedy ta správná intenzita zátěže?
„To je tak individuální, že to nelze generalizovat. Posuzujeme to podle subjektivních pocitů. V pořádku jsou pocity zadýchání, svalové únavy, částečné fyzické vyčerpanosti a tak dále. Nežádoucí jsou naopak pocity na zvracení, rudo ve tváři, dušení, točení hlavy, mžitky před očima, sucho v ústech... Obecně je dobré začít klidněji a pozvolna přidávat. Tak dostaneme povědomí, co je v našich silách a co už je příliš.“
Eva se už do pravidelného pohybu pustila. Kombinuje chůzi na pásu s posilovacím cvičením, které si nechala vypracovat na míru. Má svůj sen o miminku. Podaří se jí ho splnit? Co myslíte? Sledujte náš projekt Hubneme s ProŽeny.cz každé pondělí a středu a uvidíme, jak to všechno za tři měsíce dopadne.
