5 známek nenápadné samoty, která ale velmi bolí. Netýká se i vás?

Samota není jen to, když jste skutečně úplně sami, nemáte rodinu, přátele, nikoho, s kým byste si mohli promluvit. Osamělost má totiž mnoho podob a naopak ta, co není na první pohled znatelná, může být o to nebezpečnější.

Tohle je pět známek toho, že jste osamělí, i když si to možná nechcete připustit.

Na tom, že se svými kolegy vycházíte a vídáte se s nimi i mimo zaměstnání, není samozřejmě nic špatného. Ale co když nemáte mezi svými přáteli nikoho jiného a svůj volný čas trávíte buď o samotě, nebo jen s lidmi z práce?

Hrozí, že jde o velmi povrchní vztahy, kde je vaším jediným pojítkem právě zaměstnání. „Ale tohle vás jednou dostihne. Každá duše totiž touží po hloubce a lidském teple, které vám tyhle vztahy nedávají,“ říká vztahová koučka Hana Wolf ze Školy pro ženy.

Není den, abyste nezkontrolovali, co se děje na sociálních sítích. Několikrát denně si na svůj profil dáváte různé statusy, své virtuální kamarády zásobujete nejrůznějšími fotkami, s většinou těch lidí jste se fyzicky neviděli měsíce či roky, ale přes internet s nimi čile komunikujete.

Váš život se odehrává spíš po síti než v reálném světě. „Osamělí lidé se často upínají na virtuální realitu. Nežijí, ale sdílejí. A skutečně platí, že čím víc sdílení na sociálních sítích, tím zpravidla prázdnější život,“ potvrzuje Hana Wolf.

Navíc ale tenhle návyk ničí v lidech schopnost běžného kontaktu s okolím. „Vyventilovat se ve virtuálním světě na jedné straně uspokojí vaši potřebu sdílení, na straně druhé vám to ale může vzít chuť postavit se čelem ke komunikaci v reálném světě,“ varuje vztahová koučka Kateřina Matláková.

Můžete mít tu nejpočetnější rodinu na světě a přece se čas od času stane, že každý její člen někde je a vy zůstanete večer sami doma. Jak se v takové situaci cítíte? Jak vám je, když zrovna nemáte žádné povinnosti a čeká vás jen večer se sebou samým? Pokud vám není příjemně, máte nutkavou potřebu někomu zavolat (ale vlastně vás nenapadá nikdo konkrétní), neznačí to nic dobrého. „Jestliže se necítíte dobře sami se sebou, je to velká známka osamění,“ potvrzuje Hana Wolf.

Do čehokoli se pustíte, to děláte s velkou vervou. Ať už jde o práci nebo koníček, jste na danou věc plně soustředění, nikdy nepolevíte, věnujete jí veškerou svou energii a čas. Rozhodli jste se naučit sambu? Kurz nevynecháte, ani když jsou silnice nesjízdné, máte horečku...

Tahle zaujatost samozřejmě pomáhá zapomenout, že ve skutečnosti jste sami. Že místo samby byste raději leželi na gauči v objetí někoho blízkého. Jenže pořád to je jen záplata a vy to moc dobře víte.

Nikoho by nenapadlo, že jste osamělí. Vedete totiž velmi rušný život. Pořád někde jste (na večírcích, na nejrůznějších kurzech, v práci). Není den, kdy byste něco neměli. Jenže zase je to jen berlička. „Lidé, kteří se cítí osamělí, svoji samotu zaplácávají různými koníčky a akcemi. Jediné, co ale potřebují, je zastavit se a najít uvnitř sebe toho největšího a nejlepšího přítele,“ radí Kateřina Matláková. Protože až pak jste připraveni vpustit do svého života i ostatní.

Zažili jste někdy osamělost?