Jak si užít svůj nejlepší život? Zůstaňte v komfortní zóně

Držte se co nejčastěji v zóně komfortu: o víkendu vstávejte, až když se budete cítit odpočatí, méně plánujte a nakupujte, dopřávejte si drobná potěšení a žijte v klidu bez stresu, co ještě musíte udělat. Přečtěte si pár dalších rad pro šťastný život.

„Život začíná prvním krokem, který uděláte za svoji zónu komfortu,” říkají s oblibou koučové osobního rozvoje. Vystoupit z této zóny (tedy udělat něco, co vám není vlastní, něco, co vás stojí určité úsilí) podle nich znamená zásadní moment na cestě za naplněným a bohatým životem.

Kus pravdy na tom možná bude, ale nezpochybnitelným faktem přesto zůstává, že komfortní zóna je váš bezpečný přístav, kde si můžete dobít v klidu baterky. Proto je potřeba si ji v každodenním životě hýčkat a užívat si ji, třeba jako vyhřátou postel. Šťastný život nutně neznamená, že musíte denně posouvat své limity a pouštět se do věcí, které vám nic neříkají. Ať už se zdají být jakkoliv prospěšné, jako třeba quinoa, jóga nebo čtení tlustých knížek.

Rutina, kterou praktikujete v přístavu bezpečí komfortní zóny, slouží mimochodem k tomu, že vám usnadňuje život. Jak říká francouzský kouč Xavier Cornette de Saint Cyr ve své knize Vyhněte se pastem osobního rozvoje, stigmatizace komfortní zóny je chyba. Všechno, co děláte ve vašem bezpečném „kokonu”, nemusí být nutně banální a nevhodné. Jeho opuštění totiž vyžaduje mnoho energie a také potřebu se naučit nové věci. To sice motivuje mozek, ale může představovat také stresující faktor z rizika selhání. A jak dobře víte, stres je nezdravý. Pokud tedy dáváte přednost bezpečí, máte na to právo.

Nejúčinnější způsob, jak se zbavit stresu, je velmi snadný

Položte si každý den pár otázek. Tento zvyk je často opomíjený, přesto je velmi užitečný, pokud chcete opravdu respektovat svá přání a dát jim volný průchod. Ptejte se co nejčastěji upřímně: Co chci opravdu dělat? Co potřebuji ke štěstí? Jak si mohu udělat radost? Není v tom žádné sobectví a nebojte se úsudku ostatních. Přestaňte žít jejich očima. Žijte pro sebe, právě teď a hned! Pokud máte chuť, začněte den klidně hrnkem horké čokolády, prohlížením kuchařky po babičce nebo leštěním sbírky autíček. Nebo si přečtěte nějakou pěknou knížku.

Epocha, kterou právě prožíváme, doba covidová, nám dala pořádnou lekci pokory. Víme, že virus může zastavit šílený spěch světa během okamžiku, navzdory vyspělé vědě. A to přináší vděčnost drobným okamžikům radosti. Zažili jsme, že to, co jsme považovali za samozřejmost, ve skutečnosti žádná samozřejmost není. V novém světle můžete tak považovat banální zkušenosti za luxus.

Mnozí si myslí, že praktikovat epikurejský styl života znamená dopřávat si všechny radovánky, které vám dovolí vaše možnosti. Podstata je ale v tom, že dokážete definovat, co je pro vás důležité a základní, a tomu se věnovat. Model radostí, které vám předkládá společnost, klidně odmítněte. Vsadit můžete také na stoického filozofa Epikteta, který prosazuje princip spokojenosti. Ten spočívá v přijetí toho, co nemůžete změnit. Jste prostě spokojeni s takovým životem, jaký jste dostali do vínku.

Autorka knihy Umění jednoduchosti Dominique Loreau, která žije v Kjóto, se inspirovala japonskou kulturou Zen. Podle ní spočívá jednoduchost v upřímnosti a pokoře a na druhé straně v hrdosti na to, čím jste. Doporučuje stýkat se s podobně myslícími lidmi, protože vám to umožní sejmout ochrannou masku, kterou všichni nosíme. Výsledkem je hluboká vnitřní pohoda a klid. Jednoduchost však také může znamenat jít na procházku, která nemá žádný cíl, meditovat v horké vaně, počítat šneky po dešti či snažit se spočítat, kolik má svěží vzduch vůní. Prostě si všemi smysly užívejte života.

Zkrátka řečeno, pokud chcete být opravdu šťastní, dělejte to, co dělat chcete, a nesnažte se podlehnout trendům a společnosti.

Že výstup z komfortní zóny nemusí být prospěšný, si myslí i psychoterapeutka Alžběta Protivanská. Tady jsou její argumenty.