Hlavní obsah

Jak to vidí chlap: Chci pořádnou svatbu a čekání mě už ubíjí

Foto: fizkes, Shutterstock.com
25. 3. 2021

Romana se nechtěla vdávat těhotná a později museli již domluvenou svatbu s partnerem odložit. Chce mít totiž pořádný obřad i s hostinou a to teď nejde. Jenže jak čas plyne, svatba je v nedohlednu a partnera nebaví poslouchat Romaniny plány a nářky. Co jí poradí Josef Hausmann?

Článek

Na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz přišel tento e-mail od naší čtenářky Romany:

Vážený pane Hausmanne, prosím vás o názor na moji situaci. Jsme spolu s partnerem čtyři roky, máme dvouletého syna. Vztah nám klape, myslím, moc hezky, a dotaz mám jen na jednu věc, kterou s partnerem řešíme už přes rok, a zatím to nikam moc nevede. Jde totiž o naši svatbu, kterou jsme kvůli koronaviru dosud nemohli uskutečnit.

Úplně původní plán jsme měli takový, že se vezmeme do roka po narození syna, ale vloni to prostě nešlo a letos to bohužel také nevidíme jako reálné. Chtěli bychom totiž svatbu se vším všudy: s obřadem, hostinou i party pro přátele, ne nějaký paskvil, kdy se obřad oddělí od hostiny a party, jako se to teď často dělá. Ale... Víte, ono je to ale dost těžké psychicky. Zasnoubená jsem už vlastně skoro dva a půl roku, moc se na naši svatbu těším, ale je to už dlouhé čekání, které nemá konce. Vůbec nevíme, na kdy si vlastně termín rezervovat, už jsme ho dvakrát rušili...

A můj dotaz na vás zní: Jak tohle čekání ustát? Mám se o tom s partnerem bavit – o svých představách? Mám se ho ptát, jak to vidí on? Už trochu začínám cítit, že ho to otravuje. Ale já si chci aspoň snít a sdílet to s ním, ale mám dojem, že s přibývajícím časem z něho nadšení vyprchává. Navíc bychom chtěli druhé dítě a to s tím také souvisí. Původně jsem se nechtěla vdávat, když budu těhotná, ale teď opravdu nevím nic. Takže se mi vlastně neděje nic o život, ale je to celé otrava. Prosím, napište mi něco pokud možno povzbuzujícího. Děkuji vám. Romana

Vážená slečnopaní Romano,

vyzýváte mě k napsání něčeho povzbuzujícího. To bych musel vylhat věci, o nichž nejsem přesvědčen. Dotaz jste vznesla na přísného zastánce klasických principů a hodnot, který rád odpovídá stylem: „Když jsi porušil základní princip, tak se nediv následkům.“ Vy jste ten princip s partnerem porušili, když jste se nevzali už před prvním dítětem. Teď už je to stejně celé paskvil, vaše dítě se jmenuje jinak než jeden z rodičů, druhé dítě se možná bude jmenovat jinak než jeho vlastní sourozenec... Liberální demokraté a feministky z vás mají upřímnou radost.

Sáhodlouze rozebíráte potíže s dodatečnou svatbou, to hlavní však nezmiňujete: Proč nedošlo ke svatbě původní? Já vím, to je teď móda, papír z úřadu sem, papír tam, kdo by se tím zdržoval, na tomhle láska nestojí a tyhlety řečičky. Váš problém spočívá v protichůdnosti vlastních názorů – na jednu stranu formální obřad důležitý nebyl, teď už zase je. K tomu přistupuje ještě vaše zmínka, že „nadšení z partnera vyprchává“, což je u chlapů obvyklé a dalo se to čekat.

Moje rada zní: Zkuste navrhnout oslavu (snad) blížícího se konce koronakrize svatbou. Na nějaké slavení začátku normálního života se chystá každý, byla by to pro mnohé vítaná záminka. Úřady telefonicky a elektronicky fungují. Prostě vezměte záležitost zcela do svých rukou – od termínu svatby po místo konání – a partnera postavte před hotovou věc.

Jeho případné váhání vyvrátíte racionálními argumenty: sjednocení příjmení rodinných příslušníků, právní důsledky v případě náhlého neštěstí jednoho z partnerů, dobrý příklad dětem apod. Do přípravy svatby zaangažujte i partnerovy rodiče a další důležité hráče, aby proud událostí nabral nezastavitelný spád. Jistě by vám bylo příjemnější, aby všechno zařídil partner a vy jste ke svatbě milostivě svolila. Když to ale necháte na něm, tak se třeba nedočkáte, protože za týden v sobotu dávají v televizi Slavii s Baníkem, pak plánuje s kámoši cyklovýlet podle Dunaje a pak zase nemá čas, protože...

To samozřejmě neznamená, že je váš partner špatný chlap, takoví my mužští zkrátka býváme. Některé věci si holt musí ženská zařídit sama, i když by se k nim nakrásně ve svých snech a představách nechávala přemlouvat.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek