Hlavní obsah

Jak to vidí chlap: Denise vyhovuje polyamorie, partner začal najednou žárlit

Foto: LightField Studios, Shutterstock.com

Foto: LightField Studios, Shutterstock.com

Reklama

Denisa (29) je se svým partnerem od střední školy a teď se rozhodli pro otevřený vztah. Po čase ale narazili na jistá úskalí. Může takový vztah vůbec fungovat? Co na to Josef Hausmann?

Článek

Na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz přišel e-mail od čtenářky Denisy (29):

Vážený pane Hausmanne, chtěla bych se Vás zeptat na jednu věc, kterou řeším, ale nevím si s ní rady. Jak vidíte Vy polyamorní vztahy? Já mám partnera, se kterým jsme spolu 12 let, máme 6letého syna, další děti neplánujeme. Když byly synovi čtyři roky, tak jsem zatoužila náš vztah otevřít i jiným partnerům. Můj partner souhlasil, dokonce se mi přiznal, že mi byl dvakrát nevěrný a že se mu díky mému návrhu ulevilo. Když to řeknu zcela otevřeně, mě k tomuto návrhu vedla zvědavost k jiným mužům (jsme spolu s partnerem od střední školy) a trochu i koncept mé kamarádky, která si tento druh vztahu pochvaluje už rok.

A tak jsme si oba dva postupem času našli své partnery, se kterými nám bylo dobře, dále jsme se starali o našeho syna, až do chvíle nedávno minulé, kdy se mě partner několikrát dost naléhavě začal vyptávat na podrobnosti mých setkání s partnerem druhým… Ptala jsem se ho proč, on mi odpověděl, že mi přece také vše o své partnerce říká. To je pravda, ale já ho k tomu nikterak nenutím, na nic se ho neptám, jsem moc ráda, že je mu dobře a mně též. Ale teď si říkám, kam ty jeho otázky vedou, proč ho tak najednou zajímá, co dělám s mým druhým partnerem… Co myslíte Vy? Děkuji Vám za názor. Denisa

Vážená paní Deniso,

po promiskuitním životě (kulantně zvaném „otevřený vztah“) touží daleko více muži než ženy. Drtivá většina erotických salonů slouží výhradně mužům, kteří – kdyby bylo na světě dostatek žen ochotných k otevřenému vztahu – by raději (a zdarma!) chodili za nimi. Žádná moderní feministická propagace sexuálního rovnostářství však nezlomí vrozenou touhu (většiny) žen po vážném a uzavřeném vztahu. Jak nám mužům na ženách vadí jejich žárlivá majetnická touha třímat naši duši, tak si uvědomujeme, že takzvaná ženská počestnost je jedním ze základních předpokladů odvěkého chodu lidstva a u mužů hledajících trvalý a vážný vztah je to velmi ceněná preference při výběru partnerky.

Již statisíce let totiž muž žárlivě dbá na to, aby neinvestoval do cizích genů. Dnešní muži jsou spíše potomci těch, kdo si to ohlídat dovedli. Žijeme sice v době antikoncepce a genetických testů, ale hluboce zakódované mužské podvědomí se během pár let nezmění tak, aby muži nebylo jedno, s kým a kde jeho manželka včera spala. Muž, kterému to jedno je, buď nemá svou ženu rád, nebo je mu svoboda nutná pro jeho sexuální výboje natolik drahá, že ji povýšil i nad (třeba jen formální) respektování principů manželství. U muže je takové okaté pošlapání manželských zásad (biologicky, nikoliv morálně) pochopitelné, navíc muž dovede i při nevěře milovat svou ženu a ctít svou rodinu. Žena nedokáže s jedním spát a druhého milovat – což je jedním z důvodů, proč to vyžaduje i po nás. A také důvodem, proč Vámi opěvovaných otevřených vztahů je jen zlomek procenta.

Triviálním výpočtem zjišťujeme, že jste se svým partnerem již od 17 let. Je tedy pochopitelné, že se u vás projevil – aby se tak řeklo – syndrom „nevybouřenosti“ nebo „života prokluzujícího mezi prsty“. Jste ještě mladá na to, abyste zjistila, že tudy cesta k nepromarnění života nevede. Spíše naopak.

Vás ovšem znepokojuje jiná věc – nepříjemné dotazy vašeho partnera. Ono totiž tohle volnomyšlenkářství funguje jen tam, kde mají oba zhruba stejné šance u opačného pohlaví. Jakmile se tato rovnováha poruší, ten méně obletovaný začne žárlit. V dotazech vašeho partnera tedy slyším naději, že se dozví, že vás to už nebaví a že byste se ráda vrátila k „normálu“.

Přesto, že sám mám do svatouška daleko, bych vám doporučoval, abyste své aférky neprováděli takto programově, ale jaksi svátečněji a s vědomím, že se dopouštíte určité zrady, což by měl člověk spíše tajit než vytrubovat do světa. Mohou totiž přijít časy, kdy jediné, co vám zbude, je vztah a rodina. Otevřená rodina ovšem něco jako kvadratura kruhu.

Mnoho žen dokáže s jedním spát a druhého milovat, stejně tak jako mnoho mužů touží po majetnickém vztahu. Společnost se mění a s ní i názory na to, jaká je podstata ženy a muže, za co může příroda a za co biologie. Polyamorní vztahy fungovat mohou, jen asi každému trochu jinak. Je třeba si předem stanovit pravidla, například právě o tom, co budu druhému říkat. Co je dobré vědět o polyamorním vztahu, než se pro něj rozhodnete?

Reklama

Související témata:

Načítám