Hlavní obsah

Jak to vidí chlap: Po 30 letech nezájem. Mám se rozvést?

Foto: 4 PM production, Shutterstock.com
23. 9. 2021

Třicet let dobrého manželství, to už je dnes něco. Jenže ani po tak dlouhé době nemáte zaručeno, že spolu v lásce zestárnete. Manžel paní Zuzany najednou ochladl, jí chodí anonymní zprávy. Je za tím vážně milenka? Náš poradce má celkem jasno.

Článek

Čtenářka Zuzana (50) nám poslala na jaktovidichlap@firma.seznam.cz svůj dotaz:

„Dobrý den, pane Hausmanne, můj problém se táhne již rok a půl, a tak vás prosím o radu. Je mi 50 let a jsem 30 let vdaná. S manželem máme dvě dospělé dcery.

Vždy se o rodinu staral, do práce chodil a chodí, dcery má rád, dovolené s dětmi byly, ale v poslední době se to celé pokazilo. Před 5 lety mi začaly poštou přicházet dopisy o manželově nevěře. I před tím se občas našel nějaký ‚kamarád‘, který mi zavolal z neznámého čísla. Když jsem manželovi nakonec o anonymech řekla, vždy mi odpověděl, že nikoho nemá a že je to lež.

V loňském roce jsem se po neustálých hádkách a z části i kvůli covidu (manžel je nemocný, má velký strach z tohoto onemocnění a já pracuji v lékárně) pro jistotu odstěhovala na chatu asi 13 km od domu.

Od té doby se mnou manžel vůbec nemluví. Ani dříve doma už jsme se moc nebavili, mimo pozdrav. Já večery trávila v kuchyni, manžel v obýváku. Na otázky, proč se mnou nemluví, dostávám odpověď mlčením a to i nyní.

Na chatu dříve jezdil rád, jen teď , když jsem tam já, je doma. Když přijedu domů (za dcerou, která ještě bydlí s námi), tak on jede spát na chatu. Před časem jsem ho úplnou náhodou viděla s cizí paní na procházce (se mnou na procházky nechodí), byla do něj zavěšená. Ale prý je to jen kamarádka a mají si co říci.

Z rodiny ani z přátel mu nikdo nerozumí, s nikým se pořádně nebaví. Dřív si velmi rozuměl s mými rodiči (jeho rodiče neměli o manžela ani o naše děti moc velký zájem), teď se jim vyhýbá, pozvání na oslavy narozenin odmítá.

Máme nějaký společný majetek a vím, že manžel na něm lpí, ale mně se kvůli majetku nechce zůstat v takovém vztahu. On se rozvádět nechce, ale ani nic řešit. Vždy dokázal vše řešit rozumně, ale teď nedělá nic! Co byste mi poradil? Moc děkuji za váš čas a názor, Zuzana.“

Vážená paní Zuzano,

fakta o „kamarádovi“, který volal z neznámého čísla, a o tajemných anonymech došlých poštou, neznějí moc věrohodně. Zaprvé do okruhu kamarádů bude těžko patřit někdo, jehož totožnost by bylo těžké za tak dlouhou dobu zjistit, a zadruhé – jaký by měl k tomu motiv? Uškodit vám? Uškodit manželovi? Snad jedině, kdyby si chtěl posílit pozici vašeho potenciálního milence, ale o takovém byste jistě věděla. Ještě by za tím mohly být rozvracečské pletichy nějaké ženy, ale ženský hlas byste poznala v telefonu a spiklenecké teorie vyšších řádů jsou už asi přehnané.

Kdyby ta paní, co byla do něj zavěšená, byla jeho tajná milenka, tak by se s ní veřejně nevodil po ulici a místo večerů trávených o samotě v obýváku by pod nějakou záminkou (sport, hospoda, partajní schůze…) mizel za ní.

Celé to na mě dělá dojem, že manžel prachsprostě vyhořel. To se lidem bez koníčků, zálib (a milenek) stává. Ve vašem líčení je hodně neznámých. Kdyby šlo o vážný soud, bylo by nutné vyslyšet i manžela. Pro naše potřeby se spokojme s předpokladem, že je to tak, jak říkáte. Pak ale máte vedle sebe zaživa zemřelého člověka, který se (z definice mrtvoly) ani na milenku nezmůže.

V podstatě udáváte dva důvody pro rozchod: Možnou nevěru a vyhasnutí manžela. Kvůli nijak pořádně dokázané nevěře bych vám odchod ze vztahu neradil. Ovšem život vedle vyhořelce je horší než samota – žijete stejně sama, a ještě jste blokována v „nadějných vyhlídkách“. Z takového vztahu již stojí za to za svobodou vykročit. Zkuste manžela přimět k vážnému rozhovoru, a když na to zbaběle nepřistoupí, nemusíte jeho ztráty litovat. Tahle nijaká situace by se totiž mohla vléct ještě mnoho let a pak už nemusíte mít sílu se znovu vydat na seznamovací trh.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek