Článek
„Materiálům, jako je dřevo nebo laminát, vadí větší množství rozlité vody a můžou nabobtnat, nelíbí se jim styk s chemikáliemi, případně drobné domácí nehody. Musíte je hýčkat,“ říká Pavla Nováková z firmy Lasselsberger. Proto vybírejte dobře.
Pro ty, co se bojí vody
Mokré nehody v kuchyni jsou v mnoha rodinách na denním pořadku. Dlažba a voda si dobře rozumí, nehrozí žádná katastrofa, možná jen uklouznutí. To vyřeší protiskluzová povrchová úprava. Ale i ona má své nevýhody. Jednou z nich je křehkost. Při výběru dlažby se zaměřte na výrobky odolné vůči nárazu a ty, které nepraskají.Další nevýhodou je chlad. Nejste-li zvyklí chodit v domácí obuvi, zamyslete se nad instalací podlahového topení. Průměrná cena obyčejné dlažby je 400 korun/m2.
Pro ty, kterým vše padá na zem
Ideální podlahovou krytinou je syntetický vinyl, a to jak z hlediska ceny, tak z hlediska kvalitativních vlastností. Jedná se o umělý materiál, který seženete v podobě plovoucí podlahy se zámkovým spojem, lepených dílců nebo měkčeného vinylu v pásech, kterému se říká Novilon.
Ekologičtějším ekvivalentem vinylu je Marmoleum, které se vyrábí z ryze přírodních materiálů. V odolnosti vůči vlhkosti a mechanickému poškození prostě nemá ani jeden konkurenci. Vinyl nepraská ani se neštípe. Cena vinylu za m2 začíná asi na 400 korunách. Marmoleum je vzhledem k náročnější výrobě trochu dražší, cena se pohybuje od 650 korun a výš. Tak proč si pořizovat studenou dlažbu, když vás podlaha v kuchyni může sama hřát?
Pro ty, kteří nemusí šetřit
Je laminát v kuchyni chyba? To určitě ne, ale podezřele laciné krytiny s největší pravděpodobností nedisponují odolností vůči nárazu, a hlavně vlhkosti. Dřevovláknitá deska totiž rychle nasaje vodu a nabobtná. „Tato rizika však nejsou natolik velká, abychom měli důvod laminátové krytiny z kuchyní zcela vyloučit. Je však třeba dbát o zvýšenou péči a připravit se na hrozící rizika,“ říká Milan Mrkáček z firmy KPP.
Kvalitní laminátové krytiny už jsou vysoce odolné vůči zátěži i poškození. Navíc inovace ve výrobě umožnila ošetření chránící nášlapné plochy a hrany lamel proti nasákavosti. Takové podlahy se samozřejmě pohybují v jiné cenové relaci než ty „obyčejné“. Rozdíl může být i 1000 Kč/m2.
Pro ty, kteří rádi chodí bosi
Tradovalo se, že dřevo se s vodou neslučuje. Ale speciální povrchové ošetření pomocí nejrůznějších vosků a olejů dělá dnes z dřevěných podlah velmi houževnaté krytiny. A dojde-li přece jen k nasáknutí vody, dřevo se po vyschnutí vrátí do původní podoby. Velkou předností je hřejivost dřeva, a to i bez integrovaného vytápění.
O dřevo se ale musíte starat. Jen vytřít nestačí. Prodejce by vás měl informovat o frekvenci speciální údržby, která znovu obnoví jeho vlastnosti.
Velkou nevýhodou jakéhokoli dřeva je měkkost, a tedy náchylnost na mechanické poškození. Ale šikovný podlahář dokáže opravit následek jakékoli nehody. Se dřevem se totiž dají dělat zázraky. Pravda, investice je vyšší, metr čtvereční vás může stát i 2000 korun, ale taková podlaha už vám zůstane na věky.
Co nedoporučujeme:
- koberec, protože nečistoty odpadávající při vaření z něj už nedostanete
- kluzkou dlažbu, na které vám i malá loužička může způsobit nepříjemný úraz
- bílé široké spáry, protože bílé dlouho nevydrží a čeká vás pravidelné a náročné bělení
- levný laminát, který se kvůli rozlité vodě začne hned kroutit a i obyčejný hrnek do něj může po pádu ze stolu udělat velkou díru
Jaké zkušenosti máte s podlahou v kuchyni vy? Měnili byste, nebo jste zatím bez nehod?