Hlavní obsah

K čemu slouží pštrosí technika a jak vytáhnout hlavu z písku

Foto: Basicdog, Shutterstock.com

Foto: Basicdog, Shutterstock.com

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Strčit hlavu do písku si většina z nás vyzkoušela alespoň jednou v životě. Někdy je prostě jednodušší předstírat, že problémy neexistují. Jak funguje pštrosí technika a proč se (ne)vyplácí?

Článek

Možná jste někdy slyšeli, že pštrosi schovávají hlavu do písku, aby se vyhnuli nebezpečí. Když nevidí nepřítele, mají prý pocit, že ani on nevidí je. Ve skutečnosti jde ale o jeden z rozšířených mýtů. Když se pštros bojí, jednoduše uteče, a to dost rychle, chvílema i rychlostí 90 km v hodině. Pokud strká hlavu do písku, tak proto, že se blíží písečná bouře a on nemá jinou možnost, než položit hlavu k zemi a počkat, až se bouře přežene.

Jsou to spíš lidé, kteří ve chvíli, kdy musí čelit nepříjemným situacím nebo problémům, raději strčí hlavu do písku a nepříjemné v tu chvíli zmizí. To sice přinese na chvíli úlevu, taková pštrosí strategie se ale dlouhodobě nevyplácí.

Systém auto-ochrany

Uplatňování pštrosí techniky slouží v prvním okamžiku jako ochrana „náhlého přetížení” psychiky. Člověku se na chvíli uleví, problém není, může se nadechnout. Tuto strategii volí lidé bez ohledu na to, jak moc je věc vážná. Tým britského Národního institutu pro výzkum rakoviny provedl například studii u lidí starších 50 let, kteří uvedli, že za poslední tři měsíce trpěli alespoň jedním příznakem, který by mohl souviset s rakovinou. Pouze 55 % z nich během této doby kontaktovalo lékaře. Proč téměř polovina z nich nepodnikla žádné kroky? Jedním z nejčastěji uváděných důvodů byl strach.

Podobně to funguje i v jiných sférách. Psycholog Niklas Karlsson z University of Gothenburg studoval například chování investorů a zjistil, že konzultovali svá portfolia častěji, když se jim dařilo, než v situacích, kdy trh byl nejistý.

Za zavřenýma očima

Ignorováním problému ošálíme možná na čas naši vědomou mysl, méně už tu nevědomou. Potlačený problém pořád existuje a v reálu často nabývá daleko větších rozměrů. Podvědomě člověka tíží a ve chvílích, kdy si na něj vzpomene, může dokonce vypadat i mnohem dramatičtěji a hrozivěji. Stres z neřešených a odkládaných věcí pak velmi často působí zdravotní obtíže, zvyšuje například riziko infarktu, mrtvice nebo psychických potíží.

Foto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com

Není mi dobře, ale k lékaři radši nepůjdu. Ještě by mi něco našel!Foto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com

Velká inventura

Rada, ať se k problému postavíte čelem, je opravdu za všechny peníze. Ale zkuste alespoň na moment vytáhnout hlavu z písku. Vezměte papír a tužku a zkuste si věci napsat a pojmenovat. Svěřte papíru vše, co vás k dané věci napadne, a to včetně případných řešení. V souvislosti s finančními potížemi začněte měsíčním rozpočtem, pište příjmy, výdaje, poplatky, dluhy, kolik utratíte za dárky nebo v lékárně.

To samé udělejte, pokud jde o ve vztahy: co mne trápí, jaká je moje role v konfliktu, co mi lze mi vytknout. Kam nechci dojít. Pokud si troufnete, vezměte na pomoc kamarádku. Sami víte, že u druhých vše vidíte mnohem jasněji.

Jak prožívat problém „pozitivně“?

Dobrá zpráva je, že často v sobě odhalíme mnohem více schopností a kapacit, než si dovedeme představit. Schováním hlavy do písku sice přestojíte pouštní bouři, ta ale časem přijde znovu. Pokud ovšem hlavu vytáhnete ven, možná vás to přiměje udělat pár kroků tam, kde vás další pohroma jen tak nezastihne.

A pokud máte i po inventuře stále pocit beznaděje, pak v tom nezůstávejte sami. Rozplést některé problémy a dostat se k jádru věci chce někdy dost trpělivosti a nezřídka i pomoc odborníka. Jděte za ním. Rozhodně nemusíte nosit všechno na svých bedrech.

Související témata:

Načítám