Na prodloužený víkend do sicilské Katánie: S kamarádkami na tři dny pod sopkou

V sicilské Katánii jste z Prahy letadlem zhruba za dvě hodinky a něco. Za tu dobu dojedete autem tak do Brna, ale tohle bude určitě větší dobrodružství. Plné super zážitků, skvělého jídla a prosecca. Bez něho by to zkrátka nebylo to pravé italské holčičí povyražení. Domluvily jsme se čtyři kamarádky a vyrazily na tři dny směr Sicílie.

Z Prahy létá do Katánie (italsky Catania), druhého největšího města na Sicílii, přímá linka, ceny letenek se v akci pohybují už od cca 1 600 Kč výš. Noc v apartmánu v centru města bez snídaně vychází zhruba na 1 000 Kč na osobu. Ceny v obchodech i restauracích jsou jen o malinko vyšší než u nás, na trzích je mnoho potravin i levnějších a v nesrovnatelné kvalitě.

Na konci 17. století město vážně poničilo silné zemětřesení, takže většina památek je barokních, jako je například katedrála sv. Agáty přímo v centru. Kousek od centra směrem k letišti objevíte krásnou pláž s bílým pískem (jezdí sem i autobus), koupat se dá také v lagunách utvořených lávovými kameny.

Hned po přistání dostáváme první lekci od taxikáře, který nás veze z letiště: „Hlavně tu neříkejte arancini, možná by vás ani neobsloužili, v Katánii se zásadně říká arancina. Na západě ostrova v Palermu a Trapani si ale objednejte raději arancino, ať se najíte i tam.“ Směje se, ale evidentně to myslí vážně. Samozřejmě mluví o zdejší nejvyhlášenější lahůdce, smažených rýžových koulích plněných masem, sýrem nebo zeleninou. Recept na ně vznikl jako z nouze cnost. V chudém kraji, jakým Sicílie odjakživa byla, museli lidé zapojit veškerou kreativitu a využít i zbylé potraviny tak, aby se celá rodina najedla, a ještě všem chutnalo. A arancini, jak zní běžný italský název téhle dobroty, jsou toho zářným příkladem, ty si tu rozhodně dejte.

Recept na báječné a jednoduché arancini

Horší je to s dalším doporučením: „A určitě ochutnejte koňské maso, dostanete ho téměř v každé restauraci,“ zní další řidičova rada. Hmm, tak tou se asi řídit nebudeme. Naštěstí brzy přechází k popisu místních pamětihodností i dalším pokynům. „Tahle ulice odděluje bezpečnou část města od té, kam se, dámy, v noci raději samy nevydávejte,“ říká při projíždění jednou z křižovatek. Zdá se to zvláštní, je deset večer a ulice jsou prakticky vymetené, ale věříme mu. Jak se ale později přesvědčíme, centrum města je i v noci bezpečné a připomíná jakékoli jiné středozemní městečko, jen možná trochu ospalejší. Ale je před sezonou, tak to bude asi tím. Všude jsme během následujících dnů chodily pěšky i večer a bylo to úplně bez problémů.

Ráno se probouzíme do slunečného rána, z terasy ještě obdivujeme pohled na celé město a pak vyrážíme na snídani. Což je trošku problém, pokud tedy milujete slané snídaně. Italové a Siciliáni především milují sladké a vajíčka po ránu vážně nemusí. Naše skvělá bytná nám ale poradí nedaleký podnik, kde si prý pochutnal i Jamie Oliver, když tu byl, takže je rozhodnuto. Ostatně, je to jediné místo ve městě, kde dostanete anglickou snídani. Ale pro milovníky sladkého tu mají výběr, až oči i chutě přecházejí. Na dietu ovšem aspoň pro tuhle chvíli zapomeňte.

Další naše kroky vedou na vyhlášený rybí trh, který najdete v centru města v bezprostřední blízkosti náměstí Piazza del Duomo. Už jsem pár trhů v různých zemích navštívila, ale tohle je vážně něco. Úplný koncert zvuků, vůní, obrazů… Těžko se to popisuje, to se musí vidět.

Stejně jako zdejší pulty s ovocem a zeleninou, které najdete v blízkých uličkách. Tohle místním opravdu závidím, tolik skvělých čerstvých plodů, bylin, ořechů a dalších dobrot a za velmi příznivé ceny se pohromadě jen tak nevidí. A ty sýry a šunky! Přímo na ulici se tu prodávají i takové lahůdky jako pečené cibule, grilované mořské plody a další delikatesy. Tady by člověk vydržel týden a jen se díval.

Z trhu míříme na nedalekou hlavní třídu Catania Via Etnea, která vede přímo k Etně, jak jinak. Alespoň pohledem. Jedna z mála činných evropských sopek je opravdu téměř nadohled, i když ve skutečnosti je vzdálená víc než 30 kilometrů. Vypadá naprosto mírumilovně, a tak se v klidu vydáváme na vyhlídkou věž kostela Badia di Sant'Agata, odkud je dokonalý pohled na celé město, včetně nedalekého přístavu. I na Etnu, která svůj vrcholek schovává cudně v mracích. Tohle za těch 5 eur vstupného stálo.

Naposledy Etna chrlila lávu v roce 2022. Jaké nadělala škody?

Mít více času, jedeme přímo k ní, ale takhle své dva dny na ostrově trávíme potulováním městem, ochutnáváním zdejší skvělé gastronomie, pokukováním po obchodech a přemýšlením, kdy naposled jsme se cítily takhle úžasně a svobodně. Rozhodně sem musíme znovu. Tentokrát to bude nejspíš Palermo. Arancino, volají.

Výlet na Etnu si můžete naplánovat buď autobusem, nebo si půjčit auto. Záleží ale na počasí. Často se halí do mraků, a to pak nemá cenu sem jezdit, moc byste toho neviděli. Na vrchol jezdí lanovka nebo sem můžete vyšlapat i pod svých. Samotná jízda lanovkou není nic levného, jízdné pro jednoho vyjde v přepočtu na přibližně 1 150 Kč, pro dítě na 690 korun.

Chystáte se do Istrie? Povečeřte na stejném místě jako Sophia Loren a ochutnejte lanýže