Hlavní obsah

Každodenní hádky: Může takový vztah šťastně fungovat?

Foto: Profimedia

Občasným sporům neujde asi nikdo, ale někdo se hádá opravdu až příliš často

Není den, aby se nepohádali. Vždy se najde důvod, byť sebemalichernější. Jako by hádky byly motorem jejich vztahu, jejich společným koníčkem. Jenže je tohle slučitelné s fungujícím partnerstvím?

Článek

Alena (31) a Petr (35) spolu žijí pět let. A málokdo by jejich vztah popsal jako pohodový. Denně se totiž hádají nebo je u nich alespoň trošku dusno. On chce jít na večeři do restaurace, jí se nechce. Ona by ráda v sobotu uklidila byt, on chce jet na výlet. Ona chce na dovolenou k moři, on by raději v zimě na hory.

„Je fakt, že snad není den, kdy bychom se kvůli něčemu nepoštěkali. Většinou to končí tak, že si každý jdeme po svém, uklidníme se, a pak je zase na chvíli klid,“ popisuje Alena s tím, že jsou na to nejspíš zvyklí a jako příčinu k rozchodu to zatím nevidí. I ona ale přiznává, že je to trochu důvod, proč si ještě nepořídili dítě, i když ho vlastně oba chtějí.

Co s tím? Mohou být opravdu lidé tak nastavení, že partnerské hádky jsou pro ně jakýmsi sportem a jinak to neumí?

Není to povahou

Říct, že to mají prostě v povaze, by bylo příliš snadné. „Je to spíš důsledek nějakého nastavení, cíle, za kterým ti lidé jdou. Může jít například o neochotu si připustit, že je váš partner jiný než vy, nemá všechno stejně jako vy, není úplně podle vašich představ,“ vysvětluje psycholožka Katarína Filasová z Centra pro zvyšování psychické odolnosti.

Někteří lidé pak hledají řešení, jak tyhle rozdílnosti skloubit, a jiným jde o to za každou cenu prosadit tu svou. „A to logicky vede k nekonečným hádkám,“ dodává Katarína Filasová.

Foto: Profimedia

V partnerství nemůžete vždy prosadit tu svou, občas musíte umět i ustoupit

Velmi často jde také o důsledek toho, v jakém jste vyrůstali prostředí. Pokud se vaši rodiče také často hádali, máte v sobě zakódovaný model, že takhle to má být.

„Tyhle emoce mají potřebu se takzvaně znovu aktualizovat. To znamená, že každou hádkou si partneři vlastně nabíjejí tyto uložené emoce. Všimněte si, že do hádky zpravidla vstupujete s nějakým napětím, v hádce tohle napětí vygraduje a následně přijde pocit úlevy. Hádkou jste získali určitý druh šťávy, která vám na nějaký čas vystačí. Když dojde, podvědomí vyvolá hádku, aby se zase nabilo,“ vysvětluje koučka partnerských vztahů Kateřina Matláková ze Školy pro ženy.

Pohoda jen zdánlivá

Často lidé tento způsob života obhajují tím, že se alespoň nenudí, že spory jsou takovým kořením života a že pak to usmiřování je přece fajn. Jenže pořád je to stres a psychická nepohoda, která se na organismu odráží.

A samozřejmě nejcitlivější jsou na to děti, které v takovém vztahu vyrůstají. „Hádky vnímají negativně a brání se jim automatickými reakcemi. Proto mohou být plačtivější, zlobivější, mohou vyžadovat intenzivní pozornost, mohou odmítat potravu, nebo ji naopak vyžadovat více. Podvědomě se dítě může dokonce bránit i tím, že bude nemocné. Protože, když je nemocné, rodiče zpravidla spolupracují, aby mu vytvořili podmínky k uzdravení. I takto inteligentní je systém podvědomých vzorců,“ upřesňuje Kateřina Matláková.

Foto: Profimedia

Když už se hádáte, mělo by to vést k nějakému výsledku, ne jen k uvolnění emocí a jakémusi vykřičení se

Zkuste to jinak

Nemusíte se hádat, můžete se naučit fungovat jinak! S odblokováním nastavení z dětství vám samozřejmě může pomoci odborník, ale v prvé řadě si musíte ujasnit priority.

Když vy chcete být doma, ale partner chce na výlet, tak zásadní otázka zní, co je pro vás důležitější. Uhájit svou představu, nebo strávit čas s partnerem? Život v páru jednoduše znamená kompromisy. „Pokud ale vyhodnotíte, že nejvíc ze všeho vám jde o to, aby všechno bylo po vašem, tak je nejlepší žít sám a žádným partnerem si nekomplikovat život,“ říká Katarína Filasová.

Jak často se doma hádáte vy?

ynezorPumanzeSaNyknalC