Maminko, nechoď pryč!

Situace, kdy nás dítě nechce pustit ven, je nepříjemná pro všechny zúčastněné. Když už jsme k ní nechali dojít, zbývá jediné. Laskavým tónem dítěti vysvětlíme, že se vrátíme a že hodná teta si s ním bude hrát, dokud neusne. Nadměrným prodlužováním loučení rozhodně pláči nezabráníme.

Nebudeme lhát a tvrdit, že jdeme jen se smetím a za okamžik se vrátíme. Podkopali bychom si důvěru dítěte na dlouhý čas. Nebudeme ani slibovat dárek za to, že dítě přestane plakat. Dali bychom tak najevo vlastní provinění.

Stejně nesmyslné je kategoricky dítěti pláč zakázat. Zákazem dítě rozrušíme ještě víc, protože touží po porozumění, ne po hradbě nepochopení.

Úplně nejhorší by bylo prohlásit: „Když nepřestaneš plakat, už se nevrátím." Dítě pláče právě ze strachu, že ho opustíme.

Tentokrát si tedy koncert příliš neužijeme a o přestávce budeme žhavit mobil na chůvu. Pravděpodobně nám řekne, že dítě nakonec usnulo. A my můžeme přemýšlet, jak příště situaci předejít.

Můžeme se samozřejmě rozhodnout, že nebudeme chodit do společnosti, dokud dítě dostatečně nepovyroste. To je ale špatné rozhodnutí. Nepřispělo by to k naší pohodě, a jak známo, jen spokojená matka může vychovat spokojené dítě. Naší rozmrzelost, že se dítěti obětujeme, by se nám těžko podařilo skrýt. Konec konců, i dítěti prospěje, když je občas ve společnosti někoho jiného než rodičů.

Zvolme tedy druhou možnost: Dítě je třeba ujistit, že je vše v pořádku. Včas svoji ratolest upozorníme, že dnes večer jdeme s přáteli, zatímco ono bude doma s tetou.

Rozlučme se tak, aby dítěti bylo zřejmé, že se ho nechceme zbavit, ale že naše občasné večerní odchody jsou součástí běžného života. „Nechce se mi od tebe odejít, ale i já si musím občas vyjít za přáteli. Co bys ty říkal tomu, kdybych tě nechtěla pouštět hrát si k sousedům?" Slibme mu, že se hned po příchodu přijdeme podívat, jak spinká, a ráno mu budeme o svých zážitcích vyprávět.

Pokud se srdceryvné scény při loučení opakují, je pravděpodobné, že se nás dítě pokouší tyranizovat. Musíme být vlídní, ale rezolutní. Laskavě se rozloučíme a pak bez dalších pocitů viny odejdeme. Nenecháme se manipulovat. Neprospělo by to nejen nám, ale především dítěti.