Minitipy pro těhulky

Časopis Uzlíček

Kdyby mohla vrátit čas o rok zpátky, mnohé by prý udělala jinak. Některé věci si však dokázala zařídit velmi dobře a ocenila různé „vychytávky", zejména pak při maratonu s miminkem. Janiny rady pro prvorodičky jsou různého charakteru, a rozhodně nemají za úkol ukazovat, že jedině tak je to správně. Každý žijeme svůj život a každý po svém. Někdy je ale příjemné mít možnost vybrat si z několika variant a ušetřit jak peníze, tak hlavně drahocenný čas.

První, co těhulka nakupuje, je těhotenský test v lékárně. Pokud se snažíte o miminko delší dobu a děláte si test i několikrát v měsíci, pak je možné, že zbytečně moc peněz spláchnete do záchodu spolu s negativním testem gravidity. Mezi lékárenskými testy jsou však obrovské cenové rozdíly, podle toho, zda k testu ještě budete potřebovat nějaký kelímek (třeba od jogurtu), či jak dlouho test trvá. Jana radí: kupujete-li test častěji, vyplatí se podstoupit menší nepohodlí v podobě např. vymytí skleničky od marmelády a ušetříte tím i 60 korun za jeden test! Není to moc, ale kdo se snaží o miminko třeba rok...

Pokud vás trápí neustálé negativní testy, zkuste se zamyslet nad svou životosprávou a pohybem. Určitě jste slyšely o babských metodách - popíjení kontryhelového čaje, nebo se třeba osvědčují i břišní tance. Důležitá je však taky psychika. Málokdo si umí přiznat, že někde v koutku duše číhají schované problémy a pochybnosti (Budu dobrá matka? Je manžel/přítel ten pravý táta pro mé děti?...). Dokud se nepostavíte čelem k těmto obavám, mohou být veškeré snahy zbytečné, a ani lékaři nepomohou.

Špatně od žaludku se může těhulce (zejména na začátku) udělat kdykoli a kdekoli. Jana proto nosila v boční kapsičce tašky pohotovostní igelitku pro případnou nehodu. Existují různá lízátka, dobře po ránu udělá i sklenice vychlazené vody, bublinky, speciální bylinné čaje pro těhotné, k obědu třeba i nealkoholické pivo, ale nejvíce zabírá hluboké dýchání do břicha.

Jak se Janě začalo pomalu zakulacovat bříško, už jí běžné kalhoty škrtily a trička začínala být krátká. Zavítala proto do obchodů a s hrůzou zjistila, že všechny známé řetězce s módou, které mají i těhotenskou sekci, nabízejí hrozné, neforemné a předražené oblečení. U specializovaných obchůdků to bylo ještě horší! Ve všem si připadala jak pytel brambor a rozhodně se jí za tu „parádu" nechtělo utrácet tisíce.

Nakonec našla jeden obchod, kde i v těhotenské sekci drží krok s módou. Bohužel však jen jeden stojan, který byl navíc ve středních velikostech úplně vybraný. Neustále do prodejny volala, zda dostali nové zboží, až ji to po měsíci přestalo bavit. Koupila si tak chtě nechtě o číslo větší rifle, které jí padaly.

Pár dní poté objevila kouzlo internetového bazaru, kde viděla pěkné těhotenské věci (sice obnošené, ale za těch pár měsíců se zas tolik obnosit nestihnou) za velmi rozumné ceny. Bez vyzkoušení si však nechtěla naslepo nic kupovat.

Čistě náhodou uviděla při jízdě tramvají ceduli před second handem „dnes nové těhotenské kalhoty". Koupila tam pohodlné, pěkně střižené džíny za dvě stovky. Ty druhé džíny, které pořídila o tisícovku dráž a které jí padaly, pak využila v posledních dvou měsících - to už velkému břišku byly akorát.

Za těhotenská trička a halenky se jí už vůbec nechtělo utrácet, tak kupovala delší netěhulkovská elastická trika za pár korun, nebo si vypomohla elastickým pásem, který dělal předěl mezi kalhotami a tričkem, navíc v zimě příjemně hřál a chránil bříško i záda.

Pro poslední týdny je určitě nejlepší, pokud to jde, nosit otevřenou obuv bez tkaniček. Jinak jsou břichaté princezny odkázány se slovy „zavaž mi střevíček" na své drahé polovičky. A boty s podpatky uložíme hodně hluboko do skříně.

Jana ráda cvičila, a tak si myslela, že může s jógou pokračovat i v těhotenství. Jenže hned v prvních měsících při běžném cviku jí tak rozbolelo břicho, že se ani nemohla zvednout ze země. Pochopila, že ne všechny cviky si může dovolit tak jako předtím. Zjistila si tedy, co je vhodné a co není.

Jana si dala v prvním trimestru žemlovku, která byla notně posypaná skořicí. Pár hodin poté ji přepadly úporné bolesti dělohy. Následně si přečetla, že některé byliny a koření (zejména ty afrodiziakální) prokrvují pánev, a tím i dělohu, což může v těhotenství vést až k závažným problémům. Přestala házet do jídla bazalku po hrstech, vyhýbala se skořici a užívala všeho s mírou.

Občas Janu přepadávaly bolesti břicha nečekaně. Když si ale uvědomila, že nesla těžkou tašku s nákupem nebo má za sebou prostě náročný den, hned jí to bylo jasné. Snažila se proto dostatečně odpočívat.

S těhotenstvím přišly i obvyklé neduhy. Například hemoroidy, které se snažila léčit různými metodami. Nezabíraly však lékařem předepsané léky, ani babské rady. Vzpomněla si ale na vlákninu, kterou začala jíst jako doplněk stravy v malém množství. Hemoroidy jako zázrakem do druhého dne zmizely a s nimi i zácpa.

Jana se jako každá jiná žena obávala porodu. Když ale absolvovala předporodní kurz a přečetla si pár knih s alternativnějším pohledem na porod, věděla, že je to přirozená věc, a přestala se tolik bát. Netušila, že porod bude to nejmenší, že nakonec to budou poporodní komplikace a šestinedělí, které bude snášet mnohem hůř než samotný porod...

Jana se snažila komunikovat s miminkem v bříšku jak slovy, tak pohlazením a myšlenkami. V práci si přilepila k břichu sluchátka od walkmana a pouštěla do bříška jemné melodie. Obrázek z ultrazvuku si zarámovaný vylepila v obýváku na zeď. Manželovi nechala volné pole, co bude bříšku povídat. Všechno se vyplatilo - Jana se s miminkem tak sžila, že kdykoli si ke konci těhotenství uvědomila delší absenci pohybů, poprosila v duchu miminko, ať se pohne. Miminko se skutečně pohnulo a naznačilo mamince, že je vše v pořádku.

Včasný nákup a postupné hromadění všech potřebných věcí se Janě vyplatilo. V posledním trimestru už Janě nezbývaly vůbec síly na nějaké zařizování a běhání po obchodech. Už samotné praní a žehlení oblečků a plínek pro očekávané miminko byla pěkná fuška.

Časopis Uzlíček červen 2007