Narkolepsie: nemoc, která znemožní normálně fungovat

U dvou až pěti lidí z deseti tisíc diagnostikovali lékaři narkolepsii – závažnou poruchu spánku. Postižení během dne (klidně uprostřed nějaké činnosti) na pár minut usnou a nemohou to nijak ovlivnit, zato v noci mají spánek komplikovaný, jsou neklidní, budí se a mívají strašidelné sny. Problémy navíc vedou k sociální izolaci. Jaké jsou možnosti léčby?

Nemoc se projevuje denní spavostí, kterou nemocný nemůže ovlivnit. Někdy se k záchvatu spánku přidávají i halucinace nebo spánková obrna (= spánková paralýza), to znamená, že se člověk nemůže těsně před usnutím či po probuzení chvíli ani pohnout. Část nemocných mívá také stavy zvané kataplexie – dochází u nich k náhlému snížení svalového napětí, což vede například k vypadávání předmětů z ruky, podlomení nohou, někdy i pádům.

Hrůza ze spánkové paralýzy dokáže způsobit vážnou nespavost.

Nemoc postihuje zhruba stejně muže i ženy, dvě třetiny případů vznikají v mladší dospělosti, jedna třetina už před 15. rokem života. Příčina? V případě narkolepsie s kataplexií (= narkolepsie 1. typu) chybí v mozku hypokretin, což je látka, která má vliv na řízení spánku a bdělosti. V současnosti se lékaři domnívají, že se jedná o autoimunitní onemocnění, k jehož rozvoji je potřeba dědičná predispozice a spouštěč (např. streptokoková infekce).

U narkolepsie 2. typu, při které nemocný netrpí kataplexií, je příčina problémů zcela neznámá. Existuje také narkolepsie, která vznikla po úraze či onemocnění mozku (např. po mrtvici).

Nemoc postihuje i děti. Jaký je život s narkolepsií?

Problémy se obvykle rozvíjejí postupně a doba od prvních příznaků až po konečnou diagnózu je někdy 8 až 15 let. Při podezření na narkolepsii je nutná prohlídka neurologem a vyšetření ve spánkové laboratoři, dále se doplňuje CT mozku a EEG. Oba typy narkolepsie se léčí podobně: příčinu ovlivnit nelze, a tak se různě působí na projevy. Pomáhají přitom rozmanité léky stimulující mozek, antidepresiva a také denní režim. Léčba není vždy úspěšná, ale v mnoha případech se jí podaří dostat problémy na snesitelnou úroveň.

Antidepresiva: Kdy pomáhají a jaké mýty okolo nich kolují?

Právě pozdní diagnóza je příčinou, proč mají pacienti s touto nemocí velké společenské problémy. Jsou totiž považováni za líné a jejich kvalita života je snížená. Mají často obtíže v partnerských vztazích, sklon k obezitě, a protože je nemoc psychicky náročná, i po stanovení diagnózy žijí často v sociální izolaci. Mají totiž nesnáze s komunikací: okolí jejich problémy často nechápe a zlehčuje je. Nemoc přináší i praktické dopady: narkoleptici nemohou řídit auto ani vykonávat činnosti (jak v zaměstnání, tak jako koníčky), kde by mohl krátký výpadek způsobit velké problémy.

Jak to vypadá ve spánkové laboratoři?

Další nemocí, na kterou se neumírá, ale život s ní umí být nesnesitelný, je například lupenka.