Článek
Mnozí si řeknou, co je to za nápad dávat ke skříni či posteli kolečka, když od těchto velkých kusů potřebujeme, aby zůstávaly stále na jednom místě a ani se nehnuly.
Ovšem jiný názor na to mají třeba majitelé malých garsonek, kteří potřebují proměnit prostor během pár minut z obýváku na ložnici. A stejně tak ho ocení třeba dospívající děti, které neustále něco mění, a vůbec každý, kdo miluje změny.
Kde kolečka miluje každý
Ale nábytek na kolečkách se najde prakticky v každé domácnosti. A nemusí jít jen o kancelářské židle či kontejnery pod pracovní stůl. Stačí se kouknout kolem sebe a zjistíme, že pojízdná máme i křesla, stolky pod televizi, servírovací stolky. Právě u nábytku, které potřebujeme často přemisťovat, jsou totiž k nezaplacení.
Speciální skupinou jsou potom vyjížděcí postele do dětských pokojů. Ty čím dál častěji nahrazují nezdravé palandy.
Kolečka ale nemusíme hledat jen u nábytku. Své místo mají i pod velkými a těžkými květináči, které - pokud bychom je posunovali - snadno poškodí zvlášť dřevěné či laminátové podlahy.
Do dětského pokoje jsou kolečka dobrou volbouFoto: Ikea
Pozor na nosnost!
Pokud se rozhodneme koupit si nábytek na kolečkách, je dobré ptát se po nosnosti koleček. Jinak hrozí, že při větší zátěži prasknou nebo se odlomí.
Podle materiálu a typu nábytku pak můžeme u podlahy najít buď klasická jednoduchá kolečka, nebo dvojitá. Ta jsou lepší, neboť se nábytek na nich lépe hýbe a k jeho posunutí potřebujeme méně síly.
Když je třeba zastavit
Pokud se rozhodneme pro nábytek na kolečkách, je zbytečné se obávat toho, že by si po bytě cestoval sám. Zpravidla u každého kusu najdeme některý z brzdicích systémů.
Většinou jsou kolečka opatřena mechanická brzdou, kterou aretujeme ručně, nebo ji jednoduše sešlápneme nohou. Druhou možností - setkáme se s nimi už i u některých kancelářských židlí - jsou takzvané chytré brzdy, které reagují na hmotnost. Když si na ně sedneme, poznají to a automaticky se samy zabrzdí.
I když má nábytek na kolečkách spoustu pozitivních vlastností, o jeho stabilitě to říct nelze, bývá opravdu horší než u toho pevného. S masivní dřevěnou skříní po babičce, kterou zaplníme nejen vevnitř, ale také na ni postavíme knihy a kytky, ho rozhodně srovnávat nemůžeme.
Na druhé straně nás ale takové skříně, které nelze moc přetěžovat a „zakrámovat", čas od času donutí přebrat věci a zbavit se těch, které doma opravdu nepotřebujeme. A to je přece také příjemné, ne?
