Nevinná sklenička, nebo počátek maléru?

Pravda, ochutnat alkoholický nápoj ještě neznamená samo o sobě ani u dětí nic tak dramatického, i když někteří odborníci varují i před nahodilým ochutnáním třeba při rodinné oslavě. Každopádně vážnější je fakt, že podle výzkumů má již opakované zkušenosti s alkoholem zhruba 35 % žáků čtvrtých ročníků základní školy!

Nejvíce se mezi mládeží pije pivo. Pravidelně si ho dá každý třetí patnáctiletý chlapec. Nejoblíbenější je i u dívek. Počet čtrnácti až devatenáctiletých děvčat, která si pravidelně dají pivo, se v poslední době zdvojnásobil.

I když boj proti alkoholu v posledních desetiletích nabírá ve většině vyspělých zemí na obrátkách, nezdá se, že by v tomto případě měly zákazy a represe nějaké radikální účinky. Zjevně se ve valné části společnosti míjí účinkem také upozorňování, že i alkohol je droga. Má to své nezpochybnitelné důvody. Přes veškeré problémy a tragédie, které alkoholismus v minulosti přinesl a přináší, je zároveň občasná konzumace alkoholu běžná a je odpradávna přirozenou součástí řady situací. Hranice a příznaky, kdy u dospělých tento zvyk přerůstá v nebezpečný návyk, jsou známé. Také se ví, že rozvinutý alkoholismus nemá valné šance na úplné vyléčení - řešením bývá jedině absolutní doživotní abstinence, protože návyk se velmi snadno vrací. A zdaleka ne každý to vydrží. U dětí, které začnou pít alkohol příliš brzy a opakovaně, hrozí pád do návyku mnohem snáze a rychleji. Nemluvě o tom, že rychleji a dramatičtěji postihuje jejich orgány, zejména játra. Stejně závažné jsou psychické dopady - vzniká řetězec, kdy dítě či mladiství s ještě chatrnou vůlí ji alkoholem dále oslabuje. Řešení je o to obtížnější.

Stejně jako u jiných drog alkohol navozuje pocit uvolnění, odreagování, veselí. A stejně jako u jiných drog posléze vznikají následné stavy, které zatěžují nejen tělo, ale i psychiku.

„Dopady na zdraví dětí jsou velmi závažné. Jejich organismus se nedokáže s toxickou látkou vyrovnat tak jako dospělý. Dítě se rychleji stává závislým," upozorňoval již před několika lety v této souvislosti Petr Popov, primář oddělení pro léčbu závislostí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Alkohol je také mnohdy vstupní branou na cestě k drogám ostatním, i když většina společnosti si toto nebezpečí příliš nepřipouští. Lékaři však varují, že první krok zpravidla není marihuana, ale právě alkohol a cigarety.

Odborníci přitom zjistili, že čím nižší byl věk při první zkušenosti, tím více alkoholu dotyčný pil v pozdějším věku. Děti se také snáze a rychleji stávají na alkoholu závislé. U dospělého člověka to trvá i pět let, u dítěte dva roky. O to složitější je pak se závislosti zbavit. „Když se dítě ze závislosti dostane, nemá se k čemu vrátit. Neumí navazovat vztahy, má problémy s komunikací, chybí mu zázemí. Když se člověk stane alkoholikem ve čtyřiceti a své závislosti se zbaví, alespoň si pamatuje, jak má vypadat vztah nebo rodina. Má kde začít, dítě ne," upozorňuje Popov.

Snad odjakživa se v řadě rodin dovolilo dětem například při nedělním obědě (zvláště bylo-li klasické knedlo-vepřo-zelo) „cucnout" si piva. Ani fanatický odpůrce alkoholu by nemohl tvrdit, že z těchto dětí vyrostli zákonitě alkoholici. Totéž platí, když dostanou při rodinné oslavě symbolickou „dávku" šampaňského.

„Většině dětí totiž alkohol nechutná. Napijí se, protože chtějí využít výjimečné situace. Budiž, ale nejhorší chyba je jim ho vnucovat, oceňovat, když jim chutná - nebo to předstírají, aby se zalíbily," uvádí Marie Štorková, která se jako terénní sociální pracovnice setkala s mnoha obdobnými případy. Zvláště když jsou oslavy v rodině každodenní záležitostí a ani dětem se alkohol neodpírá.

Z první opilosti vlastního dítěte si ještě nemusíme nutně dělat hlavu. Často je to odrazující situace, kterou můžeme tolerovat a být za ni vděční. Takže pokud přijde dítě či pubescent z některého z prvních mejdanů, je mu špatně a tvrdí, že už tohle nechce nikdy zažít, buďme vděční, že nám jeho organismus v boji proti alkoholu pomohl. „Není třeba kolem toho dělat velké scény, koneckonců tuhle situaci zažil kdekdo z nás. Je to ponaučení o zrádnosti alkoholu, motiv se takzvaně hlídat," říká Marie Štorková. Můžete z této situace udělat výhodu pro sebe, pokud zachováte chladnou hlavu a potřebnou míru tolerance. Prospěje to vzájemným vztahům, které u teenagerů nebývají snadné.

Naopak, pokud uděláte z tohoto zážitku scénu, moc si nepomůžete. Riskujete ztrátu důvěry a utlumení vzájemné komunikace. Dotyčný si je vědom své viny, zároveň se cítí nevinný - netušil, co to s ním udělá, nebo to jenom chtěl zkusit. „Pokud ho v této situaci nezavrhnete - samozřejmě nechválíte - upevní to jeho důvěru ve vás. V opačném případě se může začít bát svěřovat se s jakýmikoli problémy. Dokonce může podlehnout dojmu, že v případě nějakých podobných problémů je lepší raději domů ani nepřijít. Pak budete čím dál bezmocnější," říká psycholožka Iveta Koutná.

Naprosto nejtragičtější scénář spočívá v tom, že dítěti nejenže zachutná alkohol, ale dokonce ho „začne bavit" ona pověstná ztráta sebekontroly, pocit opojení, zkrátka pocit opilosti. V důsledku to může znamenat, že ho tento pocit začne „osvobozovat" od problémů, pocitů odpovědnosti. Obdobně, jako je to u jiných drog.