Mluvte s dětmi o pornu! Je velmi pravděpodobné, že už ho viděly. A možná je dost poškodilo…

Hostem dalšího dílu podcastu U tabule je koordinátor prevence Matěj Písařík, který v projektu NePornu organizuje preventivní programy pro školy a podílí se na jejich tvorbě. Cílem je, aby dítě na digitální rizika nezůstalo samo. Zkušenost z praxe totiž ukazuje, že první kontakt s pornografií může přijít, jakmile má dítě přístup k internetu, tedy ve velmi nízkém věku.

Pornografie? „Už to není film s příběhem. Je to rychlý, často velmi drsný obsah,“ zaznívá v podcastu. Dítě v nízkém věku nemá kapacitu viděné pochopit ani správně zařadit. Může si odnést zmatek, stud nebo přesvědčení, že toto je normální součást intimity. Někdy se později objevují úzkosti a potíže ve vztazích.

Jedno z největších rizik je přebírání vzorců chování a myšlení z pornografie – včetně normalizace agresivity a násilí. Matěj Písařík mluví o tom, že v mainstreamové pornografii se často objevuje verbální i fyzické násilí, a děti a dospívající si pak mohou myslet, že jde o běžnou součást intimity.

Sledování pornografie může významně ovlivnit i to, co dospívající považují za „atraktivní“. Chlapci mohou začít hledat dívky odpovídající stylizovanému obrazu „pornohvězdy“ a sami bojovat se srovnáváním s nereálnými standardy. Dívky se často potýkají s pochybnostmi o vlastním těle a hodnotě. Zjištění, že partner sleduje pornografii, pak může vyvolat silnou nejistotu, zhoršení vztahu k sobě samé i narušení důvěry ve vztahu. >>> České ženy by obětovaly rok života výměnou za krásu!

Technická omezení a rodičovská kontrola mají smysl – ale samy o sobě problém nevyřeší. Děti často umějí zákaz obejít, nebo se k obsahu dostanou přes zařízení někoho jiného. Matěj Písařík proto opakovaně zdůrazňuje: zásadní je klidná, srozumitelná komunikace, která vysvětlí „proč“ a dá potomkovi oporu.

A pokud rodič zjistí, že dítě už explicitní obsah vidělo, doporučení zní: Zachovat klid, mluvit a nebát se vyhledat odbornou pomoc, pokud je to potřeba.

Mnoho rodičů věří, že zrovna jejich dítě se s pornografií nesetkává. Právě toto přesvědčení vede k odkládání rozhovorů a prevence přichází až ve chvíli, kdy je pozdě.

Rodič by měl zbystřit ve chvíli, kdy se dítě výrazně mění: zhoršuje se mu prospěch, uzavírá se do sebe, ztrácí zájem o kamarády a koníčky, je podrážděné nebo tráví nadměrné množství času o samotě u obrazovky. Varovným signálem může být i to, že potomek působí „otupěle“, všechno ostatní ho přestává bavit a online svět se stává hlavním zdrojem uspokojení. Právě tehdy má smysl otevřeně mluvit a nebát se vyhledat odbornou pomoc. >>> Roste počet dětí závislých na pornu!