Hlavní obsah

Nesnáším školu!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Teenagerovi připadá škola a vzdělání zbytečné

Učitelé jsou omezenci a co se týče vzdělání, všechno si lze nalézt na internetu. Tak lze shrnout postoj mnoha pubertálních jedinců ke střední, a posléze i vysoké škole. Pro rodičovské naděje to bývá docela „ťafka".

Článek

Když se váš dospívající potomek rozhodne kašlat na školu, nezbývá vám, než se buďto (často marně) snažit racionálně apelovat a argumentovat, nebo jen trpně a bezmocně přihlížet, jak si dítko do budoucna ztěžuje a komplikuje životní vyhlídky. Nicméně vězte, že to není až tak výjimečný jev. A že není nutné hned zoufat a propadat beznaději.

Škola a vzdělání jsou nanic

Pokud váš potomek ve škole úžasně prospívá a projevuje nadání pro kdeco, buďte šťastni a užijte si tohoto období. Může se stát, že během puberty doznáte nepředstavitelných změn. I „premianti" mohou dospět k názoru, že je vlastně škola nebaví a je nanic.

„Adam se výborně učil, měla jsem pocit, že ho čeká skvělá budoucnost. Ve třetím ročníku gymnázia nám ale oznámil, že ho žádný předmět nezajímá a že chce studia nechat. Prý jsme mu ublížili, když jsme ho dali na gympl. Lepší je se vyučit - mít víc času a peníze si vydělá snáz," líčí svůj nedávný šok Adamova máma Ivana. „Povedlo se nám ho donutit dotáhnout to až do maturity, ale znám případy jeho spolužáků a kamarádů, kteří si střední školu dodělávají dálkově, protože se prostě na všechno vykašlali," dodává. Nemluvě o těch, kteří bez maturity nebo po ní žijí z peněz rodičů, v lepším případě chodí nenajvýš na občasné brigády, kde se nevyžaduje žádná kvalifikace.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Domluvy většinou nepomůžou

Veškerá „nalajnovanost" vadí

„Mnohým teenagerům připadá, že jakákoli povinnost je svazuje, chtějí prolomit všechno, co jim kdokoli vnucuje jako prospěšné a správné - sami to považují za konformitu. Vzdělání, na kterém rodině a potažmo i celé společnosti tak záleží, proto někteří začnou odmítat jako povrchní a zbytečnou formalitu," komentuje fenomén pubertálního odporu ke vzdělání psycholog Petr Krátký. Jak dodává, tento typ dospívajících jsou mnohdy velmi inteligentní jedinci, mají rozhled a jejich vzdor k „oficiálnímu" vzdělání nemusí být nutně projevem ignorance. Spíše snahou hledat si vlastní cestu ať už k úspěchu nebo životu podle svého. Pak je ovšem vesměs čeká náročný úkol si vzdělání doplnit, nebo obecně se jakkoli uplatnit.

Konec dobrý, všechno dobré

Zkušenosti mnohých rodičů vypovídají o tom, že není na místě ztrácet naději. Velké množství dospívajících, kteří v pubertě začnou opovrhovat „klasickým" vzděláním, se k němu časem vrátí. „Prostě pochopí, že v současné společnosti má svoji váhu, že bez něj budou mít méně možností se uplatnit - pokud o to stojí," konstatuje Anna Wagnerová, která se zabývá mimo jiné vzděláváním dospělých.

„I období, kdy buďto cestují po světě, nebo si hledají příležitostné brigády, je může přivést k realistickému posouzení, nakolik jsou schopni se sami o sebe postarat, a jestli by návrat ke škole pro ně nebyl tím nejlepším východiskem," doplňuje psycholožka Jitka Markvartová.

Podstatná rada pro rodiče podle ní zní: Nelámejte nad svým potomkem hůl, pokud školu v jisté chvíli odmítne. A buďte vstřícní, až si uvědomí její přínos pro vlastní budoucnost.

Ale že to není, pro vás rodiče, lehké, jsme si vědomi. Tedy pevné nervy, přejeme!

ynezorPumanzeSaNyknalC