Článek
Současné děti mají častěji potíže s jemnou motorikou, a to může mít dopad i na jejich školní úspěchy. Ale není to jen o tom, jak drží tužku. „Je třeba vědět, že se do těchto činností zapojuje celé tělo, dítě musí mít v sedu stabilní držení trupu, koordinaci ruky a oka, správnou spolupráci svalů ramen, paží a rukou,“ vysvětluje hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková důvody, které se ale formují už dávno před školní docházkou.
Problémy při kreslení jako signál
Nejčastěji začnou rodiče vnímat problémy ve chvíli, kdy dítě vezme do ruky tužku a kreslení nebo psaní mu nejdou. Ale už si neuvědomí, že to je výsledek procesu, který začal už dlouho před tím. Práce s tužkou je pro dítě namáhavá jen v případě, že nemá dostatečně vyzrálou koordinaci celého těla. „Rodiče často vidí pouze to, že dítě ‚nechce kreslit‘, skutečným důvodem ale může být nikoli lenost, ale nedostatečná pohybová vyzrálost, za což dítě nemůže,“ upozorňuje Iva Bílková.
Typickým problémem je špatný úchop. Některé děti drží pastelku pěstičkou, jiné ji svírají různými prsty, příliš tlačí nebo mají křečovitě zavřené zápěstí. Při kreslení se navíc mohou kroutit v trupu nebo zvedat rameno k uchu. Některé děti také vyplazují jazyk – za to by je ale ani rodiče, ani učitelé neměli napomínat. „Pomáhá jim to v lepší práci a koncentraci, je to známka, že se na činnost velmi soustředí a jejich pohybový systém dostává zabrat,“ vysvětluje fyzioterapeutka.
Příčiny potíží: méně pohybu, více displejů
V souvislosti s horší motorikou současných dětí se často zmiňuje sledování mobilu, tabletu a podobně. Je to pravda, i když nejde o samotný čas před displejem, ale i o to, že to nahrazuje pohyb venku a bere čas na spontánní hry. Obojí znamená, že se nemohou přirozeně vyvíjet.
Dotykové technologie mají přitom na vývoj rukou specifický vliv. „Omezují přirozený vývoj jemné motoriky prakticky na jeden či dva prsty, kterými děti displej ovládají,“ říká Iva Bílková. Podle ní se nadměrné používání technologií může později projevit právě problémy s grafomotorikou, ale i manuální nešikovností.
Proto by měly děti mít příležitost dělat i další činnosti a hry, při kterých musí zapojit všechny prsty, koordinaci a prostorové vnímání. „Výborné je modelování z plastelíny, zapínání knoflíků, navlékání korálků, šití s tkaničkou, stavění stavebnic a kostek nebo puzzle,“ doporučuje fyzioterapeutka.

Děti se asi nemohou zcela vyhnout displejům mobilů a tabletů, ale dobu před nimi by měl vyvážit čas her a pohybu venkuFoto: FamVeld, Shutterstock.com
Obrazovky jako jeden z problémů
Že jsou obrazovky opravdu výraznou součástí života malých dětí, ukázal průzkum STEM mezi více než tisícovkou rodičů dětí do pěti let. U 68 % předškoláků přesahuje čas u nich hodinu denně a 42 procent je používá dokonce déle než dvě hodiny.
„V prvních letech života se ale mozek dítěte vyvíjí mimořádně rychle a klíčovou roli v tomto období hraje přímá interakce s dospělými, pohyb a hra v reálném prostředí. Právě tak se formují základní sociální dovednosti, schopnost soustředění i emoční regulace. Pokud malé dítě tráví nadměrné množství času u obrazovek, může to tyto přirozené vývojové procesy narušovat,“ vysvětluje profesor Jiří Bronský, předseda České pediatrické společnosti.
Nečekejte na první třídu
Právě ve škole se může ukázat, že se dítě některým činnostem opakovaně vyhýbá. „Důležité je rozlišit, kdy se mu jen nechce, protože nemá náladu, a kdy to dělá, protože mu to zkrátka nejde,“ říká Iva Bílková. Jestliže se prokáže druhá varianta, je nejlepší zařídit, aby dítě mělo dostatek různorodých pohybových a herních zkušeností, které podpoří správný vývoj.






