Hlavní obsah

O čem sní vaše děti?

Foto: shutterstock.com

Dětem může v reálném světě něco chybět

Dětská fantazie nezná hranice. Koneckonců to dosvědčuje řada příběhů a uměleckých děl. Jak takovou představivost rozvíjet? A je to vůbec dobré? Nahradí počítače a moderní filmy tradiční pohádky? Čtěte dál, nejen na tyto otázky získáte odpovědi.

Článek

Třeba slavné Alence v říši divů je co závidět: Setkala se s pozoruhodnými bytostmi, zažila nevídaná přátelství a nevídaná dobrodružství. Ovšem nemenší podněty nám nabídli čeští tvůrci včetně těch moderních. Určitě k nim patří například Miloš Macourek díky svým knížkám i filmům (Arabela, Létající Čestmír…). K zahození také rozhodně nejsou „klasické“ příběhy Bohumila Říhy o Rumcajsovi, jeho ženě Mance a malém Cipískovi. Výčet děl, na nichž mnozí z nás i předchozí generace vyrostly, by mohl pokračovat. Otázkou je, zda i dnešní děti osloví, jaké jiné podněty rozvíjejí jejich představivost a fantazii.

Neposmívejte se bláznivým představám

Podobně jako všetečné otázky, tak i spřádání bláznivých příběhů nebo vymýšlení nereálných postav patří k dětskému myšlení. Je pochopitelné, že ne vždy mají rodiče trpělivost a čas odpovídat, vstřícně a vlídně reagovat, podílet se na tom, jak si dítě vytváří svůj vlastní svět. „Rozhodně by ale nic takového neměli shazovat, dítě okřikovat, natož se mu posmívat. Pak totiž hrozí, že se jejich potomek uzavře do sebe, případně začne svůj vnitřní svět preferovat před tím skutečným,“ varuje psycholog Igor Vesenský.

Foto: shutterstock.com

Děti vydrží nad knihou dlouho snít

Představivost je kořením života

I dospělým fantazie obohacuje život, umožňuje nám vidět to, co reálně nezažijeme. Dětem je fantazie vrozená, i když její míra je individuální a ne každý si v ní stejně „libuje“. „Všichni víme, že některé děti nejraději tráví čas nad knížkami nebo se dokážou hodiny oddávat snění a představám,“ konstatuje Igor Vesenský.

Jak dodává, příliš se oddávat pouze snění může ale být na úkor schopnosti se účinně orientovat v reálném světě. „Někdy je to i důkazem, že ve skutečném světě se dítě necítí spokojené, takže přehnaná fantazie je vlastně únikem. Pak je na místě spolupracovat s odborníky a hledat příčiny, co dítě trápí nebo co mu schází,“ dodává psycholog. Nicméně „zdravou míru“ fantazie je třeba rozvíjet nebo přinejmenším neomezovat.

Jak fantazii rozvíjet?

Nejčastěji používaným doporučením je četba knih, pohádek. Psycholožka Martina Fenclová to nepovažuje za jediný a zásadní předpoklad: „Uvědomme si, že v dávnějších dobách se nečetlo, ale vyprávělo. Možná právě vyprávění, ať už pohádek nebo reálných příběhů, má ještě větší váhu. A i dnes jsou rodiny, kde se třeba moc nečte. Ale pokud se rodiče s dítětem baví o tom, s čím se setkalo, co vidí, jsou schopni s ním sdílet různé příběhy a osudy, tak ho z hlediska rozvíjení fantazie nijak neochuzují."

Foto: shutterstock.com

Televize brzdí dětskou fantazii

Dinosauři místo Makové panenky

Odborníci se shodují v tom, že četba a vyprávění dětskou fantazii podporuje víc než televize, která poskytuje již hotové představy. Proto psychologové „nevidí rádi“, když rodiče odbudou dítě zapnutím filmu nebo počítače, místo toho, aby se jim sami věnovali. Ale přiznejme si, v dnešní době lze těžko děti „odříznout“ od moderních vymožeností. Jsou skutečně tak „škodlivé“, jak se donedávna tvrdilo?

„Mnoho hlavně malých dětí ocení staré, klasické pohádky i jejich filmová zpracování. Skrývají v sobě napětí i poetiku, nabízejí obrazotvornost, která v sobě nemá uměle vyhrocenou agresivitu. I když jistá míra násilí k nim patří, což je ovšem umírněná příprava na život,“ míní psycholog Igor Vesenský.

Totéž ovšem podle něj platí o četných novodobých knížkách a filmech, byť v nich princezny, prince a krále i čaroděje nahrazují dinosauři, případně mimozemské či jiné „postmoderní bytosti“ nebo „zkarikované“ absurdní postavičky.

„Rozhodně bych paušálně tento typ produkce pro děti neodsuzoval. Vždyť mnozí dospělí včetně těch nejvzdělanějších vyzdvihují literaturu a filmy plné absurdity a nadsázky včetně násilí. Je proto v logice věci, že i nabídka pro děti se mění,“ konstatuje Igor Vesenský.

Podle něj je nejpodstatnější, zda se nejedná například o samoúčelné násilí, zda příběh zahrnuje podstatné prvky dobra a zla, jak vykresluje charakter jednotlivých postav. „Z psychologického hlediska je důležité, aby se dítě učilo ztotožnit s kladnými hrdiny, tříbilo si své hodnoty a morálku. Proto by rodiče měli mít přehled o tom, co svým potomkům nabízejí."

Velmi nás zajímá, jak pojímáte obrazotvornost a fantazii svých dětí vy. Jistě to zaujme i další čtenářky, které zápolí s výchovou svých malých potomků. Napište nám na info@prozeny.cz. Těšíme se na vaše názory.

ynezorPumanzeSaNyknalC