Článek
Chování chorobných žárlivců bývá velmi nepříjemné a jejich partneři - pokud chtějí přežít - mají jen dvě možnosti: Buď odejdou, nebo se naučí správně reagovat.
1. Žárlivosti jde předejít správnou výchovou
Žárlivost není vrozená, je to jen určitý druh chování, které jsme se naučili v dětství. Dítě se naučí přivlastnit si lásku svých rodičů, prarodičů či jiných blízkých osob. Pokud nechceme vychovat žárlivce, musíme s touto vlastností začít bojovat už v dětství. Skutky či chováním přesvědčit dítě, že rodiče nejsou jeho majetek.
2. Žárlivost se musí léčit
Mohlo by se proto zdát, že náprava je jednoduchá - zajít k psychologovi. Ale není to tak - žárlivec totiž musí s odborníkem spolupracovat. A právě to bývá problém. Navíc je nutné počítat s tím, že jde o dlouhodobou terapii. Člověk musí chtít!
3. Pomoci může kineziolog
Pokud je vám jasné, že partnera k psychologovi nedostanete, zkuste kineziologa. To je lékař, který váš mozek nastaví do alfa roviny (stav podobný hypnóze) a díky tomu přivede člověka tam, kam chce. Možná u vašeho partnera nastal někde blok. A tohle umí kineziolog perfektně odstraňovat.
Žárlivost se dá léčitFoto: samphoto.cz/jiunlimited
4. Co žárlivec ztrácí
Žárlivec si musí začít uvědomovat své chování. Musí pochopit, že žárlení mu nic nepřináší, ba naopak - žárlením ztrácí všechno, co na něm partner obdivoval.
5. Pomáhají i léky
Ke zmírnění žárlivosti se užívá anxiolytik a sedativ, což jsou medikamenty, které snižují úzkostlivost a zklidňují. S pomocí léků zvládá lépe situace, které dřív pro něj byly zcela neúnosné tak, že se na ně bál i pomyslet. Např. služební cesta partnera, schůzka s kamarádkami, návštěvy partnera v nějakém kroužku...
6. Buďte v klidu
Žárlivce prostě ignorujte. Nelze samozřejmě přijít domů, bouchnout dveřmi a nemluvit s tím druhým vůbec, stačí odpovědět na jednu, maximálně dvě otázky a dál se nebavit. Ze začátku to není jednoduché a žárlivý partner bude reagovat negativně. Když ale zjistí, že to nikam nevede, přestane se takhle chovat.
7. Žárlivost naruby
Touto žárlivostí je postižen člověk, který potřebuje být ustavičně ubezpečován o lásce druhého k sobě. Spokojen je tedy pouze tehdy, když na něj partner žárlí. Jde taktéž o určitou poruchu v chování, se kterou je také nejlepší navštívit odborníka.
