Článek
„Hledáme dámy narozené před rokem 1975.“ Tak začínal inzerát, který si nedávno stezkami algoritmu našel cestu na mé sociální sítě. Inzerát nabízel „jógu na židli k vytisknutí. Bez cvičení na podlaze. Bez skákání. Vhodné pro začátečníky.“
„Dáma narozená před rokem 1975“ na ilustračním obrázku vypadala jako svěží, štíhlá osmdesátnice s jiskrným zrakem, bezpochyby vytvořená umělou inteligencí. Seděla s předpaženýma rukama, zvedala střídavě obě kolena a tvrdila, že „tohle by měly dělat všechny ženy“ přes padesát, aby vypadaly jako ona.
Tak trochu mě to urazilo, i když algoritmus cílil správně: skutečně jsem „dáma narozená před rokem 1975“. Dotklo se mě za prvé, že podle tvůrců reklamy není mezi ženou 50+ a 80+ v podstatě žádný rozdíl. Ale OK, na to už si tak nějak začínám zvykat. Druhá věc, která mě urazila podstatně víc, byla, že reklama mi nabízí návod na cvičení k vytištění na papír. Protože v mém věku si zřejmě neumím pustit video na YouTube.
Jakmile algoritmus jednou zjistil, že do téhle kategorie patřím, začal mě podobnými perlami zásobovat pravidelně. Krémy na plíseň nehtů. Kompresní punčochy. A nejnovější perla posledních dnů – plastové zubní náhrady z čínského velkoobchodu. Ne celé klasické protézy, ale sady jednotlivých zubů, které si můžete zasadit a speciálním lepidlem připevnit do mezer, kde vám chybějí ty vaše.
Ještě vynalézavější jsou reklamy na telefonu. Když se příležitostně pustím do luštění sudoku, vyskočí na mě video, v němž mi prý proslulý neurolog vyhrožuje demencí, pokud okamžitě nezačnu hrát mahjong, variantu čínské hry navrženou speciálně pro seniory. Následující reklama na aplikaci pro čištění cloudového úložiště mě taky nešetří. „Jaké nejčastější chyby dělají staří lidé na telefonu?“ klade si řečnickou otázku a vzápětí ukazuje babičku v šátku v chaloupce zřejmě někde v Karpatech, která z telefonu ručně vymazává fotky.
Začínám být vděčná za reklamy, které mi lezly na nervy dřív: na legíny s potiskem žlutých kachniček, seberozvojové semináře a primitivo v balení po šesti lahvích. Ty mi totiž dávají aspoň ždibíček iluze, že mám ještě nějaký život před sebou.
I když, samozřejmě, vím, že může být i hůř. Reklamy na předplatné pohřbu na mě zřejmě teprve čekají.
