Zabijáci na talíři: 8 nejnebezpečnějších jídel z celého světa!

Zkušení cestovatelé doporučují co nejvíce splynout s okolím země, kterou chcete poznat. Proto se vám může lehce stát, že uslyšíte: Ochutnej, to je zážitek. Podobně, jako se o houbách říká, že všechny jsou jedlé, ale některé jen jednou, můžete narazit na jídla, která ohrozí váš život.

Už pouhý pohled vás varuje – tělo této mušle je krvavě rudé díky vysokému obsahu krevního barviva (hemoglobinu). Tento měkkýš bývá až v 15 procentech případů přenašečem žloutenky, břišního tyfu či úplavice. V Šanghaji před časem onemocnělo přes 300 tisíc lidí a 30 jich zemřelo.

Návka zrnitá je pátým nejčastěji chovaným druhem měkkýšů na světě, nejvíce se konzumuje v Číně, ale její dovoz do Evropy i USA je zakázán. Můžete ji najít i v chladnějších vodách Atlantiku, proto se občas podává v módních restauracích New Yorku, ovšem dobře tepelně upravená.

Pro exotická jídla nemusíte jezdit přes půl zeměkoule. Ostrov Sardinie je proslavený nejen ovčím sýrem pecorino, ale i vzdáleným příbuzným zvaným Casu marzu, v překladu „shnilý sýr“. Jako by nestačilo, že sýr je hodně starý, ještě v něm lezou červi. Ano, součástí pochoutky jsou živé larvy sýrohlodky drobné, které vám po pozření mohou v zažívacím traktu udělat pěknou paseku. Místní věří v afrodiziakální účinky této delikatesy, i když denně si na ní pochutnávat nemohou. Evropská unie totiž zakázala její prodej.

Medúzy se jedí po celém světě. Jenže ta s názvem ečizen kurage je zvláštní dvousetkilovou vahou a pětimetrovými chapadly, ale i jedem, který je tak silný, že tuňáci, kterých se tato nestvůra jen dotkne, jsou nejedlí. Japonští znalci delikates přesto tvrdí, že pro její výjimečnou chuť stojí zato riskovat. Prý stačí jen odstranit jedovaté části těla, maso tepelně upravit a nebezpečí se sníží na minimum.

Dovolená na Jamajce se může změnit v noční můru po ochutnání národního ovoce země zvaného ackee. Na pohled zajímavé plody obsahují prudce jedovatá černá semena a pokud okolní dužnina není dostatečně zralá, po jejím požití vás čeká zvracení, výrazná hypoglykemie (pokles hladiny cukru), kóma i smrt. Takže pokud byste v tropickém ráji narazili na tresku s Ackee, pak si nechte poradit, jestli je ovoce dostatečně zralé a nejlépe i tepelně upravené.

V Africe na vás nečíhá jen rozzuřený lev ani nosorožec. V prekérní situaci se ocitnete, když před vás v Namibii postaví celou smaženou Hrabatku drsnou. Pokud nejde o dospělého jedince, může na vás číhat několikadenní ledvinová bolest, která nezřídka končí špatně. Domorodci vám vysvětlí, že tento druh žáby se může lovit bezprostředně po páření a až po třetím období dešťů. Ale věřte jim…

Korejci mají divné zvyky, řeknete si, když vidíte, jak pojídají živé chobotnice. Chapadla se různě točí kolem pusy… za záběr kamery to stojí, ale na vlastní kůži si to zkusí jen otrlý cestovatel. Chobotnička totiž sama o sobě není jedovatá, ale protože se jí živá, svými přísavkami se může při cestě trávicím traktem přisát tak nešťastně, že vás zadusí. Pokud nechcete být mezi zhruba deseti oběťmi tohoto jídla ročně, pak stačí každé sousto chobotničky San-nakdži pořádně pokousat – jak prosté.

Japonci k smrti rádi riskují. Svědčí o tom množství a popularita restaurací, ve kterých podávají jedovatou rybu zavnou Fugu. Pouze zkušení jedinci z řad japonských kuchařů vědí, jak ji naporcovat, když je maso v některých částech prudkým jedem a v jiných neodolatelnou delikatesou. V rybě najdete smrtelnou dávku alkaloidu tetrodotoxin až pro 30 lidí, přesto japonské statistiky uvádějí jen zhruba dva smrtelné případy ročně. Pokud se rozhodnete vyzkoušet tento zážitek, riskujete náhlé totální ochrnutí těla, přičemž mozek vám bude do poslední chvíle fungovat.

Zmíněná Takifugu patří do mezi čtverzubce a společně s dalšími 180 příbuznými v této čeledi jsou všechny jedovaté. Umějí se nafukovat a chovatelé akvarijních rybek znají jejich sladkovodní podobu. Tuto nebezpečnou jedovatou rybu můžete ulovit nejen u břehů Japonska, ale i ve Středomoří!

Jde o tradiční egyptský pokrm, který se konzumuje během jarního náboženského svátku a jeho podstatou je naložená ryba z čeledi cípalovitých. Úprava Fosikhu je poměrně složitá a některé kroky, jako třeba naložení do soli, mohou znít nadějně, ale linie mezi hnilobou a přirozeným kvasným procesem je tenká, proto se tímto jídlem v Egyptě ročně otráví až desítka lidí.

Láká vás při cestách po světě ochutnat exotické pokrmy?