Hledání lásky dříve a nyní: Méně tancovaček, víc nahých fotek. Proč je stále těžší najít partnera?

O seznamování a hledání dokonalého partnera se hovoří tisíce let. Zabývají se jím spisovatelé a s příchodem televize i filmoví tvůrci. V tomto ohledu je nadčasová česká komedie z roku 1974 Hodíme se k sobě, miláčku…? A kdybychom se zaměřili víc na současnost, ideálně všechny možnosti vystihuje snímek Dokonalá shoda s Dakotou Johnson a Pedro Pascalem v hlavních rolích.

Nedávný výzkum agentury STEM/MARK jasně dokazuje, že najít si partnera je velmi složité. A nehraje v tom roli vzdělání, bydliště, pohlaví ani věk. Na otázku, zda je podle dotazovaných (muži i ženy ve věku 18 – 64 let) těžké si v dnešní době vhodného partnera najít, odpovědělo kladně 83 procent dotázaných. A to by jeden řekl, že možností je oproti dobám dávno minulým víc než dost…

Naše babičky a maminky se seznamovaly nejčastěji na plesech nebo tancovačkách, které na přelomu tisíciletí vystřídaly diskotéky. Princip ale zůstal stejný – posilněni alkoholem jste si padli s klukem (nebo holkou) do oka, protančili spolu noc, vyměnili si kontakty a pak střízliví zjistili, zda jiskra stále žhne, nebo vyprchala s posledním promile.

Dnešní čtyřicátníci v tomto modelu pokračovali, jen místo inzerátu do Mladého světa odepisovali na inzeráty v časopisu Bravo a začali využívat i internet – nejčastěji vyhledávali web Libimseti (mimochodem, stále existuje!) nebo chatovací místnosti. S příchodem Facebooku už šlo seznamování téměř samo. I dnešní puberťáci se přemístili do online světa – místo telefonního čísla si říkají o profil na Instagramu.

>>> Proč muži na seznamkách tak dlouho vybírají, až nakonec zůstanou sami? Míří mimo svoji „ligu“

Online seznamky jsou na vzestupu. Z výše uvedeného výzkumu vyplynulo, že je to pro lidi ve věku 30 až 44 let nejčastějším způsobem seznamování. Patří sem kromě online seznamek také sociální sítě a online hry. Podle respondentů je jejich výhodou množství lidí, z nichž je možné vybírat, a dostatek času druhého poznat. Má to ale i svá negativa. Aplikace jako Tinder, Badoo a podobně jsou poměrně „drahá sranda,“ která kladný výsledek beztak nezaručí. Tváří se jako bezplatné, ale když to myslíte se seznamování vážně, připlácíte si za možnost napsat určitému počtu lidí nebo vidět, kdo si váš profil zobrazil.

Dá se tam skutečně seznámit? Nebo jde jen o získání historek, které pak můžete pro pobavení vyprávět přátelům? Příběhy jsou různé a některé páry jsou nyní skutečně šťastné, je to ale loterie. Zejména ženy díky podobným platformám získávají poměrně slušnou sbírku fotografií přirození (dick-pick) – a pozor, někdy přijde i video a k tomu jen jednoduchá věta: „Přeji krásný den!“ Ano, zní to vtipně, ale skutečně se chcete vidět nebo ztrácet čas dopisováním si s někým, kdo se svým „nádobíčkem“ chlubí na potkání?

Generace Z už se víc snaží o digitální detox a online seznamky jsou u nich na ústupu. Vrací se tak vlastně k vzorci svých rodičů – spoléhají na to, že ideálního partnera najdou ve škole, zaměstnání nebo přes přátelé. Navíc na hledání partnera ani tak nespěchají. Jsou zaměřeni víc sami na sebe a nemají pocit, že by jim „ujížděl vlak“. To je podle psychoterapeutky a socioložky Markéty Šetinové ta nejlepší možná výchozí pozice. „Když jsme přesvědčení, že zvládneme žít sami, dává nám to větší svobodu i v partnerství. Nejdeme do seznamování s tím, že potřebujeme vyřešit samotu nebo z obavy, že budeme sami,“ vysvětlila v jednom z dílů Neurazitelného podcastu.

Možná tedy nejde o to hledat dokonalost, ale nechat lásku přijít ve chvíli, kdy ji zrovna nehledáte.

Žádná romantika, zato trapas a katastrofa! Skutečné příběhy z příšerného prvního rande