Nechala mě, teď mi zase píše. Chci ji zpět, ale nevím, jak to udělat správně. Ukažte, že jste skála!

Na adresu vztahovaporadna@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:

Dobrý den. S expartnerkou jsme od sebe deset měsíců. Ona byla ta, která odešla s tím, že mě nechce už nikdy vidět. Mě to nějakým způsobem nakoplo, začal jsem na sobě pracovat, poslouchal jsem vztahové podcasty, měl terapie, abych se resetoval v partnerském vztahu a nechoval se sobecky. Když se to ex dozvěděla, začala se o mě zajímat ve smyslu, jak se mám a tak. Dá se říci, že každý druhý třetí týden napíše. Dokonce mně napsala něco ve smyslu, že sám od sebe nenapíšu, nezajímám se, jak se má. Že jen čekám, až se ozve ona.

Mám na vás dotaz. Pokud bych ji chtěl v budoucnu, třeba příští rok, získat zpět, mám se začít více zajímat, nebo to nechat, jak to je, a držet si odstup? Nyní někoho má, ale nevím, jestli je zamilovaná, anebo to je jen nějaká náplast. Předem děkuji za info. Michal

Milý Michale, píšete příběh, který zná spousta lidí. Vztah, na kterém vám záleží, najednou skončí, člověk se v tom chvíli plácá, ale pak si řeknete, že se musíte vzchopit a jít dál. Začnete na sobě makat, což je přesně to, co jste udělal vy, a za to si zasloužíte respekt. Hodně lidí totiž po rozchodu uvízne v sebedestrukci a hledání viny jen u druhého. Vy jste se naopak sebral, udělal si v hlavě velkou inventuru a řekl si: Dobře, něco jsem dělal špatně, chci být jiný. To je výborný start.

Často totiž vidím u mužů, kteří ke mně chodí na rozchodový koučink, zcela jiné mentální nastavení. Vrhají se do přemotivovaných aktivit. Nejsou schopni přijmout, že na druhé straně už je „zavřeno“. Zahrnují svou ex teatrálními gesty. Kyticemi, letenkami do Barcelony a pozvánkami na večeře.

Vy jste svůj rozchod ustál se ctí, a navíc jej využil pro seberozvoj. Dneska jste asi Michal 2.0, nějaká upgradovaná verze sebe sama. Vypadalo to, že si budete žít po novu. A najednou přichází nebezpečná fáze. Vaše ex, která odešla se slovy „už tě nechci nikdy vidět“, se začala zajímat, jak žijete. Dokonce vás „peskuje“, že se proaktivně neozýváte. A vy nad tím přirozeně dumáte a pokládáte si otázku, jestli to náhodou není signál k návratu. Zní to lákavě. Nostalgie, stará láska, chuť dokázat, že tentokrát by to mohlo vyjít. Jenže realita bývá složitější.

Pojďme se na to podívat střízlivým, až cynickým okem. Ona už teď má někoho jiného. Možná je zamilovaná, možná jde jen o náplast, to nevíme. Ale fakt je, že v jejím životě už někdo je. Přesto si najde čas vám vypisovat. A to spíš ukazuje, že ji těší, že o ni stále stojíte. Tohle není signál k návratu. Spíš bychom tomu mohli říkat „držet si zadní vrátka“. Nemusí jít z její strany nutně o zlý úmysl, ale pro vás to znamená, že jí dovolujete ovlivňovat svůj život, aniž by z toho cokoliv (týkající se romantického vztahu) koukalo.

Co by se stalo, kdybyste teď začal psát častěji? Určitě by jí to polichotilo. Ale zároveň by si potvrdila, že vás má pořád „na háčku“. Že se může kdykoliv ozvat a vy hned zareagujete. Že jste k dispozici. A to vás vrací zpátky do role, kterou jste měl přidělenou už před rozchodem. Do role muže, který se točí kolem ní, místo aby stál pevně na svých nohou.

A to by byla škoda. Protože ten progres, který jste absolvoval, je vlastně tím nejdůležitějším výsledkem celého rozchodu. Terapeut, podcasty, práce na sobě, to nejsou maličkosti. To je investice do vašeho budoucího života, a nejen partnerského. Tak si to nenechte vzít tím, že se vrhnete do stejné řeky a budete doufat, že se ex rozhodne vrátit a doveslovat si proti proudu zpět k vám.

Moje doporučení je proto jednoduché: Držte si odstup. Nepřerušujte úplně komunikaci. Když napíše, klidně odpovězte, ale stručně, neutrálně, bez velkých citových investic. Nechoďte její iniciativně naproti. Nechte ji, ať ukáže, co vlastně chce. Protože pokud by opravdu přemýšlela o návratu, poznal byste to na první pohled. Bylo by to přímočařejší, jasnější, bez her. Takto nastavená komunikace je z její strany zatím spíše pokusem o manipulaci, o kontrolu nad vašimi city. Bez upřímně zamýšleného návratu. Výsledkem bude jen „kamarádění“, ze kterého budete odcházet spíš unavený a zklamaný než šťastný.

A ještě jedna věc. Nemyslete tolik na to, jestli a kdy ji získáte zpět. Myslete na to, jak si udržíte to, co jste v sobě po rozchodu našel. Schopnost sebereflexe a ochotu růst. To je totiž kapitál, díky kterému jednou můžete mít vztah, ve kterém se budete cítit opravdu dobře, ať už s ní, nebo s nějakou jinou. Protože paradoxně to nejlepší, co můžete udělat pro možnost návratu, je právě tohle: Ukázat, že jste skála, že jste pevný, že víte, co je opravdové a co jen hra, a že nejste k dispozici na povel.

Shrnu to: Neinvestujte energii do strategie, jak obnovit vztah s vaší ex. Investujte ji do sebe a do svého života. Pokud ona někdy bude chtít opravdu zpátky, poznáte to. A pokud ne, budete připravený jít dál. Bez zbytečného čekání a nebezpečných iluzí.

Vracíte se k bývalému? Může to vyjít. Tlustá čára ale nestačí, musíte si ve vztahu pořádně uklidit!