Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Manželství je jednou z nejstarších institucí lidské společnosti. Bez pochyby. Dlouho se o něm mluvilo jako o pilíři rodinného štěstí. Také pravda. Ale je načase rozbít společenský stereotyp, že ženám zajišťuje světlé zítřky… Moderní výzkumy totiž ukazují, že jeho přínos není rovnoměrný. Muži se díky svazku manželskému těší prokazatelně lepšímu zdraví a jsou šťastnější. Vdané ženy sice mají po svém boku „ochránce a živitele“, ale ve skutečnosti jsou víc šťastné jejich single kamarádky.
Manželství jako životní cíl? Ale kdeže!
„Vzpomeňte si na pohádky a klasické romantické filmy, které ukazují, že životním cílem ženy je najít toho pravého, který poklekne, učiní ji šťastnou a umožní jí dostát role manželky a matky,“ říká Martina Dvořáková z projektu Férová domácnost. A naopak muži vnímají ve filmech manželství jako dusivou klec, která je připraví o svobodu a pohodu, jak se píše na Psychology Today. Rozporem k tvrzení, že ženy netouží po ničem jiném než být něčí manželkou, budiž skutečnost, že rozvod iniciují výrazně častěji právě ony.
Co ukazují výzkumy z posledních desetiletí?
- Single ženy jsou spokojenější než vdané, ženatí muži ale vykazují vyšší míru pocitu štěstí, jsou bohatší a těší se lepšímu zdraví než nezadaní.
- Ženatí muži v průměru žijí déle, mají nižší riziko závislostí a těší se lepšímu psychickému zdraví - když má muž stabilní partnerku, žije zdravěji - pravidelněji se stravuje, chodí k lékaři apod.
- Ženatí muži výrazně víc vydělávají než ti svobodní. Dokonce byl proveden výzkum na dvojčatech, jak uvádí Institute for Family Studies, který prokázal, že ženatý bratr vydělává o 26 % víc než svobodný.
- Ženy sice také profitují z partnerského svazku, pocitu blízkosti nebo sdílených financí, ale v manželství často nesou větší zátěž - pečují o domácnost, o děti, organizují rodinný život.
- Muži čelí větším problémům po rozpadu vztahu. Čím to? Jedním z vysvětlení je fakt, že ženy si během manželství udržují větší síť kontaktů a emoční podporu hledají i mimo něj. Muži ale často přesunou roli emoční podpory a společenských kontaktů výhradně na svoje partnerky - a když se vztah rozpadne, nemají kde čerpat podporu.
Nechci být princezna, chci uznání
Vztahová koučka Jana Řehulková říká, že ve své praxi slýchá od žen, že se cítí jako služky, ne partnerky, muži na ně spoléhají, ale ony se nemají o koho opřít. Nejde o rozmar a touhu cítit se jako princezna z pohádky. Ženy mají samozřejmě radost z rodiny a blízkosti, ale táhnout celý ten „rodinný cirkus“ může být únavné a frustrující.
- Lenka (38 let) vyprávěla: „Manžel je skvělý táta, ale doma si myslí, že věci se nějak samy zařídí. Já mu připomínám lékaře, dárky, dokonce i jeho vlastní narozeniny. Když pak já onemocním, mám pocit, že celý dům spadne.“
- Petr (45 let) zase přiznal: „Až když mi žena řekla, že se cítí neviditelná, došlo mi, že jsem si na její péči úplně zvykl. Bral jsem to jako samozřejmost.“
Klíčem je rovnováha v péči a malá gesta
V manželství mají oba právo být nejen pečovatelem, ale i opečovávaným. Není to o zlých mužích a obětavých ženách, ale o nerovnováze ve vzájemné péči. Jana Řehulková radí:
- Sdílejte domácí zátěž. Nejde o to, aby se vše dělilo 50 : 50, ale aby oba vnímali férovost, muž převzal aktivní roli a žena neměla pocit, že je na vše sama. A vzájemně o sebe i pečujte!
- Dávejte si najevo pozornost. Malé gesto jako káva do postele, zpráva během dne nebo poděkování za zdánlivou drobnost udělá velkou radost - větší než velké gesto dvakrát do roka.
- Veďte otevřený dialog a místo výčitek mluvte o svých potřebách. Nečekejte, že ten druhý uhodne, co chcete, myšlenky umí číst jen ti největší borci.
- Dopřejte si společné zážitky bez dětí. Vztah není jen rodičovství, je důležité randit a udržovat partnerský prostor.
