Článek
Pořád je to věc, před kterou jako společnost přivíráme oči. Přitom, když se začtete do průzkumů, týká se sexuální násilí a obtěžování větší poloviny žen. Zjednodušeně řečeno: máte-li dvě dcery, jedna z nich se statisticky s nějakou jeho formou potká.
Pár čísel na úvod
Výzkum organizace ProFem z roku 2021 přináší jasná čísla. Minimálně jednu formu sexuálního násilí či obtěžování zažila každá druhá žena, přesně 54 % z nich.
Nejčastěji jde o verbální sexuální obtěžování (33 %), osahávání, hlazení a doteky proti vůli oběti (31 %) a nevyžádané fotografie či videa se sexualizovaným obsahem (17 %).
„A téměř každá desátá žena starší 18 let byla během svého života znásilněna (9,2 %). To je v přepočtu asi 409 tisíc žen,“ píše se ve zprávě. Že to nejsou nadnesená čísla, zjistíte, když se zeptáte žen ve svém okolí.
MHD: Nechvalně proslulá klasika
Potkat exhibicionisty a frotéry v MHD není nic nezvyklého. „Bylo mi asi třináct a jela jsem metrem na trénink. Stála jsem opřená o dveře, které se neotevírají, a četla jsem si. Najednou jsem uslyšela divný mlaskavý zvuk a automaticky stočila zrak dolů, odkud přicházel,“ vzpomíná dnes šestačtyřicetiletá Jana.
Muž stojící vedle ní masturboval, rozkrok si kryl kufříkem, tak, aby na něj viděla jen ona. „Vyděšeně jsem se na něj podívala, on se na mě usmál, zjevně byl rád, že jsem si všimla,“ pokračuje Jana. Na další zastávce rychle vystoupila, na víc se nezmohla.
Přepadení na ulici
Dnes třicetiletá Martina má taky svůj příběh. Když jí bylo čtrnáct, šla brzy ráno ještě za tmy na tramvaj. Za rohem jejího domu ji ale s nožem v ruce zastavil muž.
„Strach mě totálně ochromil a on mě snadno zatlačil do průchodu jednoho domu. Tam se na mě nalepil a šeptal ‚neboj, jen si sáhnu‘,“ vzpomíná Martina. Dodnes neví, jak, ale v ten okamžik do útočníka strčila a dala se s jekem na útěk. „Můj řev ho asi vylekal, ani za mnou neběžel.“
Každá druhá žena v ČR má nějakou zkušenost s nějakou formou sexuálního násilí či obtěžováníFoto: Bricolage, Shutterstock.com
Vždyť je to jen legrace
Jedním z nejrozšířenějších forem sexuálního obtěžování jsou nejrůznější poznámky se sexuálním podtextem, dvojsmysly, nevhodné návrhy. A i když vám slova nezpůsobí modřiny, zraňují.
„Pamatuju si, jak na poradě jedna moje kolegyně žádala šéfa o služební auto, aby mohla splnit úkol, který jí zadal. On se blahosklonně usmál a před všemi řekl: ‚Tak pojď a klekni si‘. Ukázal směrem ke svému rozkroku, čímž odkazoval samozřejmě na orální sex,“ vypráví Lucie.
Je to sice příběh starý řádku let, ale ona ho má stále v paměti. „Lomcoval se mnou vztek a hnus. Jak nikdo nic neřekl, nikdo se neohradil, i když všem bylo nepříjemně. Vždyť to byl přeci jen vtípek, jak šéf tehdy řekl, když kolegyni s úsměvem podával klíčky od služebního vozu.“
Znásilněná, zostuzená
Zhruba každá desátá žena v ČR zažije znásilnění. Ve svých šestnácti ho zažila i dnes už dospělá Klára. Vyrazila na víkend na chalupu s kamarády, pila víc, než měla, jenže ten fajn starší brácha jejího spolužáka jí pořád doléval a ona nechtěla být trapná.
„Když už jsem v podstatě nemohla chodit, odvedl mě do ložnice. Myslela jsem si, že mě jen ukládá, že je prostě hodný. On mě ale zacpal pusu, stáhl ze mě kalhoty a znásilnil mě,“ vypráví stále se slzami v očích Klára. Byla to její první sexuální zkušenost.
Co bylo ale snad ještě horší? Když se doma svěřila, rodina se shodla na tom, že oznamovat to na policii nemá smysl. Kdo by holce uvěřil, byla přece opilá. A tak Klára další tři roky, dokud neodešla studovat vysokou školu do jiného města, násilníka pravidelně potkávala a dle pokynů rodičů dělala, že nic.
