Článek
Zatímco pro jednoho představuje víra v sebe sama a své kvality sebelásku a znalost vlastní hodnoty, druhý to může vnímat jako známku narcismu. Zdravé sebevědomí a narcismus se ale nepoznají podle množství sebevědomí. Poznají se podle toho, odkud pramení. Zdravě sebevědomý člověk si svou hodnotu nese v sobě. Narcista potřebuje, aby mu ji okolí neustále potvrzovalo. Jeden je naplněný, druhý hladový.
Jak poznat zdravé sebevědomí
Pokud máte pocit, že kolem sebe máte člověka, který je určitě narcista, protože nosí nos příliš vysoko, zamyslete se nejprve nad všemi okolnostmi. Může se totiž jednat jen o člověka, který se dokáže bez problémů prosadit.
„Zdravě sebevědomý člověk dokáže ocenit své silné stránky a zároveň přijmout, že není dokonalý. Ví, že se může stále v něčem zlepšovat. Typické je, že umí vyjádřit svůj názor, aniž by druhé ponižoval. Unese kritiku a dokáže se z ní poučit a využít ji jako motivaci nebo výzvu k seberozvoji,“ vysvětluje psycholožka a psychoterapeutka Karin Wolfová z platformy Terapie.cz.
- Sebevědomý člověk se podle ní dokáže radovat z úspěchů druhých, protože je nevnímá jako ohrožení. Umí přiznat chybu, omluvit se a vytváří vztahy založené na respektu. Nemá potřebu být neustále středem pozornosti.
Kde končí zdravá sebeláska
Označením narcista se podle psychologa a terapeuta Pavla Pařízka plýtvá. „Označujeme jím skoro každého, kdo nás zklamal nebo myslí hodně na sebe. Skutečná narcistická porucha osobnosti je přitom vzácná,“ tvrdí odborník a jeho kolegyně Karin Wolfová doplňuje: „Narcistická porucha osobnosti je odborná psychiatrická diagnóza, kterou lze stanovit pouze na základě komplexního psychologického či psychiatrického vyšetření. Častěji se u lidí setkáváme s výraznějšími narcistickými rysy, aniž by šlo o narcistickou poruchu osobnosti. Je pro ni typická potřeba grandiozity (pocit vlastní výjimečnosti), obdivu od druhých a nedostatek empatie.“
Psychologové sice doporučují, aby se měl člověk rád takový, jaký je, ale nic se nemá přehánět. Pokud potřebujete neustále přesvědčování okolí o své kráse nebo úspěších, není to zdravéFoto: Halfpoint, Shutterstock.com
Narcistu má v sobě každý z nás
Určitou míru narcistických tendencí může mít každý z nás. Například touhu po uznání nebo potřebu být občas oceněný. Je to přirozená lidská touha a není důvod kvůli tomu hned vyhledávat psychologickou pomoc. „Schopnost se nad sebou zamyslet je dobrým znamením. Lidé s výraznou narcistickou poruchou osobnosti své potíže často nevidí a připisují je okolí,“ uvádí odbornice.
Projevy narcismu podle Pavla Pařízka
- Potřebuje obdiv jako vzduch.
- Špatně snáší kritiku a bere ji jako útok.
- Často stáčí hovor k sobě.
- Druhé lidi vidí spíš jako publikum nebo nástroj.
- Empatie mu chybí, nebo ji zapíná účelově.
- Velké sebevědomí často zakrývá strach, že není dost dobrý.
Dá se změnit?
Přestože se narcistické rysy mění jen obtížně, změna možná je – pokud si člověk uvědomí, že jeho chování komplikuje vztahy nebo život. „Pro takového člověka může být psychoterapie velmi přínosná. Nejde o to ‚zbavit se narcismu‘, ale postupně budovat stabilnější pocit vlastní hodnoty, který není závislý na obdivu okolí,“ uvádí Karin Wolfová.
„Rysy se dají změnit, porucha zůstává. Změna ale vyžaduje přiznat si vlastní podíl na problému, což bývá pro lidi s výrazným narcismem nejtěžší. Proto se mění spíše lidé s mírnějšími narcistickými rysy,“ vysvětluje Pavel Pařízek.
Když vztah ztratí rovnováhu
Další známkou toho, zda má člověk narcistické rysy nebo „jen“ sebevědomí, jsou i jeho vztahy. Ty bývají zpočátku velmi intenzivní a mohou rychle překračovat zdravé osobní hranice. Narcistický partner bývá na začátku vztahu charismatický, pozorný a umí druhého zahrnout zájmem. Ten pak snadno získá pocit, že našel ideálního partnera. „Vztahy s narcistním člověkem jsou náročné a nevyrovnané. Jeden dává, druhý bere. Časem se ukáže, že potřeby druhého jdou stranou. Partner se cítí přehlížený a unavený. Začne pochybovat sám o sobě,“ říká psychoterapeut.
Zdravé sebevědomí se neopírá o obdiv druhých, ale o schopnost přijímat sebe sama i s vlastními nedostatky. Právě v tom se od narcismu liší nejvíc.
