Hlavní obsah

Přišli ke mně rodiče se šestiletou holčičkou, že se cítí být kluk, vzpomíná sexuolog Luděk Fiala

Foto: Motortion Films, Shutterstock.com

Foto: Motortion Films, Shutterstock.com

Reklama

Výraz transgender znají už i malé děti. Překvapuje vás to? Sexuologa Luďka Fialu ne, protože enormní nárůst případů lidí, kteří se necítí být v souladu se svou pohlavní identitou, vnímá ve své praxi už několik let. Jak prozradil v novém podcastu MUDr.ování, nedávno dokonce řešil podobný problém u šestiletého děvčátka.

Článek

Evropským sportovním světem hýbe případ transgender cyklistky Emily Bridges (21). Narodila se jako muž, ale protože nyní podstupuje hormonální léčbu, která předchází zdlouhavému procesu proměny v ženu, chtěla se ženami také soupeřit. Zvedla se vlna nevole a Emily se kromě zákazu závodit v ženské kategorii dočkala mnoha nelichotivých komentářů. Někteří lidé ji viní z vypočítavosti, změnu pohlaví prý podstupuje proto, aby měla větší šanci uspět na cyklistickém oválu. Je to samozřejmě nesmysl, složitou, dlouhou a bolestivou cestu proměny, kdy musíte kromě jiného do konce života brát různé léky a preparáty, si nikdo jen tak z plezíru nevybere.

Bez stigmatizace

Počet pacientů, kteří se na sexuologii s transsexualitou léčí, je oproti jiným sexuologickým diagnózám sice nepatrný, přesto se za posledních deset let mnohokrát znásobil. Zatímco podle údajů Ministerstva zdravotnictví posuzovala odborná komise před deseti lety 13 žádostí o změnu pohlaví, vloni už to bylo 196.

Sexuolog Luděk Fiala z pražského Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který je hostem prvního dílu nového podcastu MUDr.ování, se výzkumem transgender problematiky zabývá více než čtyři roky. Díky tomu ví, že vyšší počty lidí, kteří se cítí být transgender osobami, způsobilo uvolnění a liberalizace společnosti. Podle lékaře nejsou transgender lidé stigmatizováni jako dřív, nestydí se o svém problému mluvit a mají odvahu ho řešit.

Poslechněte si celý podcast s Luďkem Fialou:

Primářka Sexuologického oddělení Fakultní nemocnice Brno Petra Sejbalová to na webu svého domovského ústavu nepřímo potvrzuje: „Myslím, že nárůst počtu klientů s poruchou pohlavní identity je do značné míry dán právě tím, že téma genderu je teď v médiích značně oblíbeno. Nedá se však říci, že všichni klienti, kteří se k nám přihlásili, trpí transsexualismem jako takovým, protože poruch genderové identity je mnoho.“

Luděk Fiala se ale v podcastu opatrně zamýšlí také nad tím, že zmatené pocity jsou možná ,módní´ záležitost vyplývající ze všeobecných nálad všude kolem nás. Nedávno se na něj prý dokonce obrátili rodiče šestiletého děvčátka, které se podle svých slov cítí být transgender.

Dlouhá cesta skrze obory

Zásadní pro období, které je pro diagnózu většinou klíčové, je puberta. Tehdy se totiž tělo začne měnit přesně opačným směrem, než by si dotyčný přál. To ale ještě pořád neznamená, že dotyčný bude v dospělosti transsexuálem a podstoupí přeměnu pohlaví. Jak bylo řečeno, jde o problém velmi mnohovrstevný a odkrývání podstaty poruchy neřeší jen sexuolog, ale celý tým odborníků, ve kterém najdete endokrinologa, psychologa, psychiatra, gynekologa nebo urologa. Jde zkrátka o zdlouhavý multidisciplinární proces, ovšem není to nic proti tomu, co zažívá jedinec, který se odhodlal vyšetření podstoupit.

Že je obrovsky těžké si uvědomit, že se s člověkem něco děje, pak sebrat odvahu a objednat se na konzultaci k sexuologovi, je nabíledni. Ambulantní sexuolog udělá první anamnézu a poté odešle pacienta na specializované pracoviště – jedno je ve Fakultní nemocnici Brno a druhé v pražské Všeobecní fakultní nemocnici, kde se někteří pacienti dostanou právě do ordinace Luďka Fialy.

Nová éra sexuologie

„Někdy mám pocit, že se lidé, kteří za mnou přijdou s tím, že v tom občas nemají úplně jasno, spíš hledají, než aby zde hrála roli byla nějaká medicínská zapeklitost. Rozhodnutí dokonat změnu pohlaví se vším všudy naštěstí nikdo neudělá jenom tak od stolu, proces trvá tři i více let, takže je relativně čas leccos rozklíčovat dřív, než dojde k operaci,“ vysvětluje sexuolog Luděk Fiala a dodává, že ani v této chvíli nejsou odborníci sto říci, jaká bude sexuální orientace dotyčného.

„Máme samozřejmě vyšetření, které ji dokáže stanovit, ale je třeba si uvědomit jednu věc. Někdy je člověk ke změně orientace donucen okolnostmi. Měl jsem pacientku, jež se narodila jako muž. Po změně pohlaví žila s partnerem, ale on ji týral a zneužíval, nepovedly se jí ani další vztahy. To ji donutilo, aby začala žít s ženou, protože sex s ní jí připadal méně agresivní. Takže jde o to, že zvláště u mladších případů je velmi důležité anamnestické vyšetření, abychom se pokusili určit původ, proč ten člověk za mnou vlastně přišel,“ říká sexuolog Luděk Fiala s tím, že i s ohledem na mladé, kteří ve své sexuální identitě tápou, budou muset lékaři některá vyšetření pozměnit nebo spíš přidat a skutečně vážit každý případ velmi pečlivě. To samozřejmě dělají už teď, ale jisté je, že sexuologie má nyní před sebou zcela novou kapitolu.

Luděk Fiala byl hostem prvního dílu nového podcastu MUDr.ování. Kromě tématu transgender v něm také srovnával, jak se změnil jeho obor od 80. let a jak je to s viagrou pro ženy. Poslechnout si ho můžete výše v přehrávači, na Podcasty.cz, nebo v aplikacích, jako je například Spotify či Apple Podcasts

Reklama

Související témata:

Načítám