Starou chalupu zachránila rekonstrukce. Teď je nádherná!

Když majitel tuto starobylou chalupu na Vysočině pořizoval, věděl, že ji čeká zásadní rekonstrukce. Byla sice krásná, ale k bydlení moc nebyla. Podívejte se, jak nádherně, citlivě a vkusně se dá zrekonstruovat památkově chráněný objekt. Během osmi měsíců chalupa omládla.

Majitel chtěl, aby si roubenka udržela své kouzlo z dob našich prarodičů, a nechtěl ji rekonstruovat metodou pokus-omyl. „Již nějaký čas jsem věděl o firmě, která se zabývá výhradně chalupami. Znal jsem i jejich práci, proto jsem se pro ni rozhodl,“ prozrazuje majitel kadovské chalupy. Zanedlouho po rozhodnutí se rozběhly stavební práce a s nimi i konzultace s památkáři, kteří stanovovali svá kritéria.

Jelikož bylo stavení ve špatném stavu, bylo nutné udělat kompletní výměnu nosného systému: termo sanaci krovu, výměny vadných krokví, obnovu lomenice, výměny a opravy roubení. V létě se zahrada začala plnit starými trámy, prkny, komínky budoucí dlažby. Ale přišly i problémy, například výměna částí krovu, kde vznikaly spoje starých a nových konstrukcí, se ukázala jako řemeslně náročná. Rovněž bylo nutno vyměnit zetlelé roubení ve styku s podezdívkou a chalupu doslova vyheverovat do oblak.

Zpočátku rekonstrukce prý bylo těžké uvěřit, že se chalupa opět zaskví mezi místními stavbami lidové architektury. „Náš architekt František byl od počátku ve svém živlu. Mistrně zpracoval kresby, které byly základem budoucího vzhledu chalupy,“ vzpomíná jednatel firmy Lomond Marek Štukhejl a pochvaluje si, že investor jim dal volnou ruku, co se týkalo využití prostor, návrhu materiálů a povrchových úprav. A důvěra zavazuje, proto se pracovníci chovali tak, jako kdyby rekonstruovali stavení vlastní.

Řemeslníci si museli poradit i s kompletním rozebráním lomenice, ošetřením každého prkna a lišty a s následným zpětným sestavením. Restaurováním prošel rovněž vikýř nad vchodovými dveřmi či kachlová kamna; ta si ale našla „nové působiště“ na jiném místě v chalupě. V chodbě byly využity půdovky z jiného stavení a do zádveří dobře posloužily již použité staré šedé betonky. Kámen získaný z podlahy původního chléva byl použit na podlahu chodbičky před toaletou. Inu, nač kupovat nové, když staré ještě poslouží.

Značná část dřevěných materiálů ve stavení byla nahrazena novými. Nicméně i nezkušené oko rychle pozná náhražku. „Hojně jsme zde užili starého, ale zdravého dřeva. Roky nenahradíte a nové vždy bude působit jako nové. Někde jsme dřevu přidávali roky kartáčováním,“ prozrazuje Marek Štukhejl. Snaha o vytvoření dojmu původnosti je vidět jak ze způsobu spojování jednotlivých prvků či konstrukčních řešení, tak i z použití starých kulatých zásuvek a vypínačů. „Bohužel se nám jich mezi lidmi a antikvariáty nepodařil sehnat dostatek a ceny replik jsou příliš vysoké,“ přiznává jednatel.

V rámci rekonstrukce bylo nejen zkultivováno přízemí, vznikly čtyři místnosti. Namísto jedné kuchyně, světnice a pokoje jsou nyní k dispozici tři ložnice, kuchyně, světnice a dvě koupelny. Dvě ložnice, prostor pro děti pod hřebenem krovu a toaleta jsou dnes v podkroví. V celém domě bylo zavedeno plynové topení, krom toho jsou k dispozici troje kachlová kamna, která dokážou dlouho udržet teplo.

Podíl na tomto mistrovském díle a dobrém výsledku mají kromě odborníků z firmy i šikovné ruce řemeslníků. Přestože chalupa vypadá navenek jako původní, tedy stará, její útroby již odrážejí vymoženosti moderní doby a požadavky na současné bydlení či rekreaci. Například je to komfortní koupelna v místě bývalého chléva či moderní vestavěné kuchyňské elektrospotřebiče namísto prosté plotny, byť i ta se v útulné kuchyni najde.

Chalupa v Kadově je nyní připravena sloužit dalších mnoho a mnoho let a dělat radost svým majitelům. A jak by se líbila vám?