Článek
Pavla (28) je typickou mladou ženou, která má před sebou skvělou budoucnost. Přestože pochází z malinké vesničky a její rodiče nejsou nijak vzdělaní, ona dokázala odejít, v Praze vystudovat vysokou školu, najít si slušně placenou práci a také přítele. Její život je tak rozdílný od toho, jak žijí její rodiče...
A s tím souvisí její problém. „S přítelem už chodíme docela dlouho, nyní spolu i bydlíme a myslím, že je čas ho seznámit s rodiči. Mám pocit, že o to stojí, jenže mám strach, co řekne tomu, z jakých podmínek pocházím,“ vysvětluje Pavla.
Dle ní je za posledních několik generací v podstatě jediná z rodiny, kdo to dotáhl dál než do kravína, případně na učňák. „To by ještě nebylo tak hrozné, ale moji rodiče jsou, jak jen to říct kulantně, dost zvláštní. Otec je zapřisáhlý komunista, jakmile si dá pár piv, a ta si dopřává denně, začne sprostě nadávat, brblat na politiku, prostě ten typický hospodský prudič. Navíc má názor, že holky mají sedět doma, uklízet, vařit a rodit děti. A matka je po letech s ním puťka, co si nechá vše líbit a nikdy mu nic neřekne,“ popisuje Pavla.
Chvíle strávené u nich doma prý nemají s pohodou nic moc společného. „Dřív nebo později se to zvrhne ve větší či menší hádku, navíc mi rodiče vyčítají, že je ze mě městská fiflena, že už jsem dávno mohla být vdaná za Pepíka od vedle, mít s ním tři děti, ale protože jsem líná, raději jsem vystudovala nějakou nesmyslnou školu a teď dělám práci, kterou akorát pomáhám těm zlodějským politikům,“ říká Pavla s tím, že o její práci nemají rodiče ani potuchy, nezajímá je to, prostě jsou přesvědčení, že každý, kdo je z města nebo tam žije, je líný a politicky zkorumpovaný lempl.
„Z těchto důvodů moc často domů nejezdím, necítím se tam dobře. Z druhé strany mám rodiče ráda, prožila jsem hezké dětství a jsou mojí součástí. Ale mám strach, co tomu řekne můj přítel, protože jeho rodina je úplně jiná,“ dodává Pavla.
Stud a strach je normální
„Tohle se stává velmi často a to, co pociťuje Pavla, je pochopitelné. Pro mě je to ale především důkaz, že každý jsme skutečně originál a i z bahna se může narodit diamant,“ říká kouč partnerských vztahů Aleš Kalina.
Přesto si musí Pavla uvědomit, že rodiče ze svého života vymazat nelze. „Je otázka, za co přesně se slečna stydí. Zda za rodiče, nebo svým způsobem za svou minulost a své kořeny, které neodpovídají jejím představám a nejraději by je škrtla. To ale nejde a také by to byla škoda, protože v porovnání s tím, z čeho jste vzešli, je možné vidět, jak velký kus cesty jste ušli, jak moc jste ,vyrostli'. A to je něco, na co byste měli být hrdí,“ vysvětluje psycholožka Anita Michajluková z Centra zvyšování psychické odolnosti.
Nic nezatajujte!
Samozřejmě Pavlu v první chvíli napadlo, že by příteli rodiče nepředstavila, prostě jaksi své kořeny zatajila. To je ale mnohem riskantnější než sebrat odvahu a rodiče s partnerem seznámit. „Tím akorát vytvoříte neznámo a tajemství, a když lidé tuší, že před nimi něco tajíte, obvykle si to dokreslují pomocí představ, které jsou ještě horší než realita," dodává Anita Michajluková.
Rozhodně by Pavla ale měla svého přítele tak trochu varovat! „To vřele doporučuji, aby se hned v počátku nezděsil prostředí, ze kterého jeho dívka pochází. Měla by si o tom s ním upřímně popovídat, prostě si vzájemně nalít čistého vína. Koneckonců rodiče jste si nevybrali a nenesete za ně žádnou zodpovědnost,“ radí Aleš Kalina z portálu Mujvztah.cz.
Vyloučená není samozřejmě ani varianta, že přítel Pavlu kvůli jejím rodičům opustí. „Jestli se lekne a uteče, tak je to možná jedině dobře. Lepší, když to udělá teď než po svatbě a poté, co už budou na světě třeba děti,“ říká Anita Michajluková. Pokud totiž stojí za to, bude na Pavlu naopak pyšný a bude si vážit toho, co všechno dokázala.
Jak jste na tom s rodiči vy? Řešili jste něco podobného?