Takhle bydlí rodina architektky. Jak si byt upravila?

„Jsme nyní trojčlenná rodina, ale není vyloučeno, že nás v budoucnu bude víc, a proto jsme chtěli takovou dispozici bytu, která umožní případné budoucí úpravy,“ říká Ing. arch. Alžběta Vrabcová. Nyní je dispozice bytu 3 + kk o rozloze komfortních 120 m2. Má prostorný obývací pokoj propojený s kuchyňským koutem, a dále disponuje dalšími dvěma pokoji a dvěma koupelnami.

Tento překrásný byt se nachází v podkroví, spodní patro s obytnou částí a šatnou je orientováno na jihovýchod do rušnější ulice, v horním patře se pak nachází dětský pokoj a ložnice s vlastní šatnou. Oba pokoje mají vlastní koupelnu. Ta, která je součástí ložnice majitelů, je laděna do béžové barvy doplněné tmavým dřevem. Druhá koupelna je přístupná z chodby a využívají ji především děti.

Díky tomu, že je horní část bytu odcloněna od přímého celodenního slunce, nedochází k přehřívání místností jako u jiných půdních bytů. Všechny pokoje jsou na své jedné straně prosklené s přilehlou malou terasou, a majitelům se tak nabízí nádherný výhled na pražský park Grébovku a celé Vršovice a Vinohrady.

„Nepřistoupili jsme na klasickou hru developerského projektu, tedy nemožnost prakticky zasahovat do již rozjetého projektu. Probíhající stavbu jsme zastavili, dispozice upravili tak, aby vyhovovaly mladé rodině, a z malých pokojů jsme vytvořili velké světlé prostory,“ tvrdí majitelka. Stavitelé projektu při požadavcích na změnu naštěstí vyšli rodině maximálně vstříc.

„Alžběta zvolila pro svůj byt jednoduchý koncept, na kterém si v ateliéru zakládáme. Veškeré povrchy byly vizuálně minimalizovány, barevně sjednoceny, a to i případné přírodní materiály. Proto je interiér primárně bílý, bílé stěny, bílé dveře, bílé závěsy…,“ dodává architekt Michal Kunc, v jehož studiu Atelier Kunc Architects byl byt navržen. Dominanta bílé je doplněna běleným dubem na podlaze v kuchyni. Díky této materiálové „střízlivosti“ bylo možné v interiéru použít barevně výrazné solitéry a výrazným doplňkem se mohly stát i grafiky, které už léta manželé sbírají a jež jsou často v původních starých rámech.

„Kuchyň jsem si vysnila, vždy jsem chtěla mít útulnou kuchyň s oknem, ale prostor pro kuchyň vyhrazený byl k velikosti bytu poměrně malý a ne zrovna šťastně řešený. Projekt jsme však podchytili včas a kuchyň zcela předělali dle svých představ. Použití polic místo horních skříněk byl nápad mého manžela a do dneška si myslím, že skvělý,“ říká majitelka Alžběta.

Spodní patro mělo jednu chybu, a to málo úložných prostor, proto byla vedle schodiště vybudována šatna pro celou rodinu. Ta ovlivnila obývací pokoj, který dostal půdorys několika prolínajících se obdélníků, díky nímž vzniklo mnoho zákoutí, která mají pod šikmou střechou své nezapomenutelné kouzlo.

Dominantou prostoru je bezesporu velká sedačka u cihelné stěny a vejde se na ni celá rodina. Stolky byly vyrobeny na zakázku ze starého dřeva a spolu s kobercem jsou odkazem na léta minulá.

„Dřív jsme s manželem chodili do ložnice až pozdě večer a celý den jsme trávili v obývacím pokoji nebo jinde v bytě. Nyní se do ložnice vysloveně těšíme, trávíme zde každou volnou chvilku, kterou máme, a ráno vstáváme s pohledem do oblak,“ popisuje majitelka.

Dech beroucí výhled na Prahu byl ostatně to, co manžele Vrabcovy přesvědčilo, že je tohle to pravé místo, kde chtějí strávit zbytek života.

A kolik je to všechno stálo? Stavební úpravy developerského projektu vyšly na 380 000 korun, jednou z nejnákladnějších položek byla kuchyň, která přišla na 270 000 korun.

Jak by se vám líbil takový dvoupodlažní podkrovní byt? Dali byste přednost dokonalému výhledu z výšky, nebo přízemí se zahrádkou?